Biologie - Jednobuněční živočichové

Autor: Daniela Bednářová

(PRVOCI =Protozoa)

 

- nejjednodušší a vývojově nejnižší živočichové

- mikroskopické rozměry

- moře, sladké vody, půda

- živí se - sinicemi, bakteriemi, rozsivkami, řasami, cizopasí v hostiteli

- někteří chloroplasty - na světle fotosyn. (př. krásnoočka - jsou autotr., ale ve tmě se chloropl.                                      rozpadají a začíná heter. výživa => neexistuje zde ostrá hranice mezi heterotrofií a autotrofií, je  věcí dohody, že se řadí k R)

 

stavba těla :

         - na povrchu ektoplazma nebo pelikula

   cytoplazma : - bezbarvá, rozlišena na ektoplazmu (zevní, pevnější) a endoplazmu (vnitřní)

   jádro : - obvykle 1, rozmanitý tvar

               - jaderný dimorfismus - 2 jádra diferenciovaná tvarově i funkčně (nálevníci)

   organely ochranné :

            a) pelikula - pevná, pružná => dočasné potřebné změny tvaru těla

                               - prvok obvykle ztrácí schopnost améboidního pohybu a fagocytózy, proto                         dochází ke vzniku bun. úst (popř. i řitě, ...)

            b) celulózní mem. - rostlinní bičíkovci

            c) pancíře s trny a výběžky - někteří bičíkovci

d) schránky chitinové - někteří kořenonožci, vápenaté - dírkonožci , z SiO₂ -                                 mřížovci

            e) cysty - encystace - za nepříz. podmínek se b. zakulatí, odvrhne pohyb. organely,                                  obalí se vrstvami => klesá metab., v příznivých podm. cysta puká

organely oporné :

            a) axostyl - fibrilární tyčinka, prochází tělem

            b) vlákna uvnitř plazmy

organely pohybové :

            a) panožky = pseudopodie - kořenonožci, někteří výtrusovci

                               - dočasné výběžky cytoplazmy, mohou měnit tvar

                               - pohyb měňavkovitý = améboidní - pomalý, možnost fagocytózy

            b) bičíky = flagella - vlákna, fungují jako šroub, v přední části těla, rychlejší pohyb

            c) vlnivá (= undulující) membrána - bičík ze zadní části b. směřuje k přední a je s b.                                                             spojen po celé délce jemnou blankou (trypanozóma)

            d) brvy = cilie - evolučně odvozenější

                                     - krátké, velký počet, stavba podobná bičíku

                                     - membranely - blanky vzniklé splynutím řady brv

                                     - ciry - tuhé ostny vzniklé splynutím sousedních brv (nálevníci)

organely trávicí :

            a) osmotrofní výživa - celým povrchem (parazitičtí prvoci)

            b) autotrofní výživa (rostlinní bičíkovci)

            c) potravní vaukola (kořenonožci)

            d) buněč. ústa = cytosom => bun. hltan (cytopharynx) => potr. vak. => b. řiť (cytopyge)

                                                            - cyklóza - dráha pohybu potr. vak. po těle

organely vylučovací a osmoregulační :

         - sladkovodní - hypot. prost. => neustále nasávají vodu, kterou musí i odstraňovat =>

            - pulsující = stažitelná = kontraktilní vakuola - odstraňuje přebytečnou vodu a částečně                                                                                                     zplodiny met.       

                        - stavba : a) jednoduchá - kulovitá, plní se a na povrchu těla praská

                                        b) složitější - centrální vak. obklopená sběracími kanálky

                                                            - přebytečná voda - kanálky - smrštění kanálků -   

                                                               voda vytlačena do centrální vak. - její smrštění - ven z těla

organely smyslové  : umožňují reakci na podněty z vnějšího prostředí

            a) hmatové - brvy, bičík

            b) světločivné - vnímání světla - stigma (rostlinní bičíkovci)

            c) vnímání polohy - drobné inkluze tlačí na okolní plazmu

  - vedení podráždění, odpovědi - difuzí

                                                    - neuromotorickým aparátem - síť podpovrchových                                                                                                                                vodivých vláken (nálevníci)       

rozmnožování :

1) nepohlavní - dělením (předchází dělení jádra - většinou mitotické)

            a) příčné (nálevníci)

            b) podélné (bičíkovci)

            c) schizogonie = mnohonásobné dělení (výtrusovci) - rozpad na velké množ. dceř. b.

            d) pučení (rournatky, někteří nálevníci)

2) pohlavní

            a) kopulace - b. prvoka - jako gameta - splynutí 2 gamet (n) - zygota (2n) - reduk. dělení

                                - bičíkovci, výtrusovci, kořenonožci

            b) konjugace = spájení

                   - konjuganti se přiloží bun. ústy - rozpad makronukleu - mikronukleus se dělí                         

                      meiózou na 4 jádra - 3 zanikají a čtvrté se rozdělí na dvě haploidní - jedno                                             přejde do partnera a splyne s jeho hapl. jádrem - pak se obnovuje makronukleus

3) metageneze - střídání pohl. a nepohl. rozmnožování (dírkonožci, mřížovci)

                          - stadia se tvarově liší

- encystace - následuje velmi často po oplození, specific. zvláštnost pohl. rozmnož.

 

nejvýzmanější kmeny :

 

1.Praprvoci (Sacromastigophora)

   - nejjednodušší, pohyb pomocí bičíků nebo panožek (popř. obojí)

   - podkmen :

            Bičíkovci (Mastigophora = Flagellata)

                - 1 nebo více bičíků, někdy panožky (pak chybí pelikula)

                - nemají plastidy (x rostlinní - krásnoočko, váleč, zlativky, trojrožec)

                - jednotlivě i v koloniích, parazité, symbionti i komenzálové

                - někteří tvoří schránky - chitiózní, rosolovité, z celulózy

                - kontraktilní vakuoly - sladkovodní bičíkovci

                - rozmnož. podélným dělením

                - zástupci : trypanozoma spavičná - => spavou nemoc, přenášenou tse-tse

                                                                       - parazituje v krvi člověka , v tropech

                                  lamblie střevní - 8 bičíků, onemoc. tenkého střeva hl. u dětí

                                  bičenka poševní - 4 až 6 bičíků, způs. trychomoniózu u žen

                                  bičenka dobytčí - způs. předčasné porody skotu

                                  brvitky - žijí v těle všekazů, umožňují trávit buničinu

           

            Kořenonožci (Sarcodina)

               - vychlipováním cytopl. - panožky - pohyb, příjem potravy fagocytózou

               - bičíky jen u vývojových stádií (1 - 2)

               - měňavky  (Amoebina)

                   - nevytvářejí schránky, žijí ve vodě a vlhké půdě

                   - živí se prvoky, řasami, bakteriemi, jsou i paraziti (ve střevech), komenzálové

                                  - m. velká, střevní, zubní, úplavičná (krvavé průjmy), včelí

               - krytenky - sladkovodní

                                - polysacharidová schránka s 1 otvorem, kterým vysunuje panožky

                                - v rašeliništích a vlhké půdě

               - dírkonožci - v moři - vápnité schránky z CaCo3 s otvůrky pro panožky

                                    - penízkovci - vyhynulí, největší schránky

                                      kulovinka       

               - mřížovci - mořští, většina má kostřičku z SiO₂ - usazování na dně => bahno

 

2. Výtrusovci  (= Apicomplexa)

   - pouze parazité, do hostit. b. pronikají pomocí apikálního komplexu organel (na přídi b.)

   -  tekutou potravu přijímají celým povrchem těla

   - nemají organely pohybu

   - metageneze = střídání pohl. a nepohl. (schizogonie = rozpad b.) množení

   - častá změna hostitele

   - zástupci : kokcidie jaterní - v b. žlučovodů králíků a zajíců, způs. kokcidiózu

                      toxoplazma - napadá všechny typy b. ptáků a savců (přenáší  kočky)

                                          - horečka, zduření mízních uzlin, únava X mírný                                                                                 průběh (toxoplasmóza), není smrtelné (jen v  těhoten.)

                      krvinkovky - cizopasníci čer. krvinek obratlovců       

                                         - zimnička - čtvrtodenní, třetidenní, tropická

                                                           - způs. malárii (horečka přes 41^oC, zimnice)

                                                           - nepohl. rozmn. - v krvi člověka (schizogonie), pohl. v                                                               tráv. ústrojí komára r. Anopheles (při sání nakažení)

 

3. Hmyzomorky (Microspora)

   - cizopasí uvnitř těla živočichů, především členovců a ryb

   - invazní stadium = spora - proniká do b. pomocí spirálovitě stočeného vlákna = pólové vl.

      (přeměnou GA), cizopasící stadium - podobné měňavce

   - zástupci : hmyzomorka včelí - ve střevech včel

                                          bourcová - v housenkách bource morušového

 

4. Výtrusenky (Myxozoa)

   - cizopasí v mezib. prost. obratl. s vnitřně neregulovanou těl. teplotou, bezobr. (kroužkovci)

   - spory vznikají z více b., mají 1 - 6 pólových váčků - každý má 1 spirál. stočené pól. vl.

      (vymrštitelná, umožňuje přichycení k buňce hostitele)

   - zástupci : rybomorka pstruží - v chrupavce lebky plůdku pstruha

                                        parmová - ve svalovině (parmový mor)

                      červomorka nitěnková                                    

 

5. Nálevníci (Ciliophora)

   - název - výskyt v nálevech připravených ze sena a vody (se senem přinesena klidová                                                                                                stadia, cysty - ve vodě se aktivují)

   - pelikula tvořena dvojitou mem. - nese brvy  

   - trichocysty - tyčinkovité útvary, při podráždění se vymrští a mění se ve vlákna pronikající                     do těla kořisti - ochromují ho

   - neuromotorický aparát (komunikace s prostředím - koordinuje pohyb brv)

   - 2 jádra : makronukleus - vegetativní, velké, všechny životní fce mimo rozmn.

                    mikronukleus - generativní, malé, uplatňuje se při pohl. rozmn.

   - rozmnož. : - nepohl. - příčné dělení, pohl. - konjugace

   - živí se mikroorganismy - pomocí brv => b. ústa => b. hltan => trávicí vak. => b. řiť

   - k vyprázdnění pulsujících vakuol dochází na zákl. jejich osmoregulační fce

   - žijí - ve vodě - volně (trepky, bobovka, vejcovka)

                            - přisedle (vířenky, mrskavky, keřenky - přisedlé kolonie)

            - ve vlhké půdě

   - zástupci : trepka velká - stojaté sladké vody, živí se bakteriemi

                     bobovka, vejcovka, vířenka, mrskavka, keřenka - přisedlé kolonie

                     kožovec rybí - cizopasí na pokožce a žábrech

                     bachořci - symbionti v bachoru a čepci přežvýkavců, pomáhají trávit celulózu

                     rournatky - rozmn. pučením, pohybliví pouze v mládí, pak přisedají

 

- potravní vztahy k ostatním organismům :

       - saprofité - živí se org. l. z odumřel ých organismů

                          - př. nálevníci

                          - využití jako bioindikátory čistoty vod (svými potr. nároky na prostředí, ve                      kterém žijí, indikují jeho kvalitu)

       - komenzálové - živí se odpad. lát. ve střevě obratl., aniž by škodily nebo prospívaly

                                 - př. měňavka střevní

       - symbiotičtí - př. brvitky ve střevě termitů, bachoři v žaludku přežv. - pomáhají štěpit  

                                nestravitelnou celulózu na stravitelné sacharidy

       - parazité - cizopasí, svým hostitelům škodí

                         - nemají pulzující vak., žijí v izotonickém prostředí

                         - př. bičíkovci (bičenky, trypanozóma, lamblie)

                                 nálevníci (rournatka)

                                 kořenonožci (měňavka úplavičná)

                                 výtrusovci, výtrusenky, hmyzomorky

                         - menší pravděpodobnost nalezení zdroje potravy než u volně žijících => větší                                         rozmn. schopnost (rozpad plazmódií)

       - konzumenti I. řádu - býložraví prvoci (živí se sinicemi a řasami)

                              II. řádu - dravci (živí se heterotrofními org.)

 

význam : - producenti organické hmoty (rostlinní bočíkovci)

                 - článek potravního řetězce (plankton, bentos)

                 - indikátory čistoty vody a samočištění vod (konzumenti rozkládajících se org. l.)

                 - složka edafonu - ovlivňují úrodnost půd (mineralizace)

                 - horotvorný význam (dírkonožci, mřížovci)

                 - paraziti - původci nemocí člověka i zvířat)