Základy společenských věd - Psychologické směry 20. století

Autor: Daniela Bednářová

počátky psychologie jako vědní disciplíny spadají do 2. pol. 19. stol.

rok 1879 - v Lipsku založena 1. psych. laboratoř - W. WUNDT

rozvoj tzv. experimentální psychologie spojeno se jménem W. WUNDT (pokusy na zvířatech):

vychází z experimentu a získává empírii = zkušenost = zdroj veškerého vědění

využívá poznatků fyziologie - v 19. stol. se začala věnovat studiu mozku a nervové s.

(k rozvoji fyziologie přispěl J. E. Purkyně)

TITCHENER - americký psycholog zakládá psych. laboratoř v USA

 

dělení moderních psych. směrů:            1. behaviorismus - neobehaviorismus, zabývá se pouze chováním

                                                            2. kognitivní psychologie - poznávací

                                                            3. hlubinná psychologie - psychoanalýza, jde do hloubky psychologie či                                                                                                                                                                       chování

                                                            4. humanistická psychologie - chce zlidštit prostředí okolo člověka

                                                            5. transpersonální psychologie - mystika, hypnóza

 

 

 

            BEHAVIORISMUS

vznik v USA, z angličtiny behaviour = chování

ztotožňuje duševno a vědomí s chováním jedince

zaměřuje se na chování člověka (vnější projevy člověka)

 

WATSON (1878 - 1958)

zakladatel

americký psycholog

návazuje na I. P. PAVLOVA -

podmíněné reflexy - naučené reakce na základě zkušeností, učení

podmíněné reflexy - děje se na základě učení, za určitých podmínek může tento reflex vyhasínat až vyhasnout

nepodmíněné reflexy - vrozené, nevyhasínají

Watson rozlišuje 3 chování:            1. tzv. obecně svalové - odpovídá vůli

                                                2. tzv. útrobní - odpovídá citům

                                                3. tzv. hlasové - odpovídá myšlení

 

přeceňují význam učení, výchovy

chování je podle nich pouze souhrn naučených odpovědí

vůbec se nezabývají vědomím = černá schránka - nepokládají to za důležité, pouze chováním

 

 

SKINNER

pokračovatel Watsona

význam trestu a odměny při formování chování

 

 

TOLMAN

patří k neobehavioristům

důraz na vnější chování, ale už je poukazováno na určité pochody uvnitř organismu, které nějak určují vnější chování

hovoří o "poznávacím zájmu" = vnitřní potřeba organismu orientovat se v prostředí, tento zájem není podle něj ničím ovlivněn, ale existuje u každého jedince jako takový (u  každého je jiný, individuální)

 

 

 

            KOGNITIVNÍ PSYCHOLOGIE

= poznávací psychologie

soustřeďuje se na to, co se děje uvnitř organismu (na rozdíl od behaviorismu)

chování chápáno jako vnější projev vnitřních psychických jevů

zdůrazňuje aktivitu člověka

zdůrazňuje význam myšlení v jednání člověka

GEORGE KELLY

            HLUBINNÁ PSYCHOLOGIE     (PSYCHOANALÝZA)

snaží se proniknout do hluboko uložených prožitků člověka, do jeho podvědomí

 

SIGMUND FREUD (1856 - 1939)

zakladatel psychoanalýzy

vídeňský lékař, psycholog, psychiatr

narodil se na Moravě, ale jako dítě (4 roky) odjíždí do Rakouska, zde prožil většinu života

Žid - musí opustit Rakousko a později žije ve Francii a VB

 

vypracoval teoretický systém tzv. psychoanalýzu = což je rozbor duše

zabývá se podvědomím člověka, zkoumá ho a v něm nachází příčinu různých psychických poruch

snažil se odhalit vztah mezi minulou, hluboko uloženou zkušeností, a současností

 

dílo:     Výklad snů - sny jen projevem potlačovaných tužeb (často sexuálního původu)

            Tři úvahy o sexuální teorii

            Úvod do psychoanalýzy

 

příčina neurózy nebo jiných psych. stavů je podle něj podmíněna neuskutečnitelnými přáními či potlačením pudů

 

neuróza - určitá porucha prožívání a chování (př. histerie = zvýšené výkyvy emocionální oblasti, nečekané reakce, zvýšená citlivost, výbušnost, psych. labilita, histerický záchvat, zkratkovité jednání, člověk se až neovládá)

 

psychopatie - trvalejší defekt osobnosti, nápadné, rušivé někdy až asociální tendence člověka, nedostatek etických zábran, žádná emocionální vazba ke komukoli

(ublížení na zdraví, vraždy, znásilnění)

 

 

CARL GUSTAV JUNG             (1875 - 1961)

Švýcar

psycholog

zpočátku spolupracuje s Freudem, později kritika

 

dílo:     O duši moderního člověka

            Analytická psychologie

 

2 typy osobnosti:            introvert =             zaměření osobnosti do vlastního nitra, do sebe sama, na vnitřní svět,                                                                 na své city, myšlenky

ztráta kontaktu s realitou - znak autismu = poškození mozku - nepřístupnost pro kontakt, je vrozený, člověk opakuje stejnou činnost, odbočení vyvolává přehnaná reakce

 

                                    extrovert =             zaměření osobnosti k okolí, společenskost, otevřenost, snadné navazování kontaktu s lidmi, výřečnost, záliba ve změnách, snadná sociální adaptace = přizpůsobivost

 

 

ALFRED ADLER

místo o sexuálním pudu hovoří o pudu k moci

lidská touha po moci je utlačována - podstatou méněcennosti

 

 

rozvoj psychoanalýzy po 2. svět. válce v USA:

dnes neopsychoanalytici nepodceňují společenské faktory

duševní konflikty mohou vznikat ve sporu jedinec  X  společnost, ale podle nich jsou řešitelná člověkem

 

FROMM

neopsychoanalytik

 

konvence tradice potlačují svobodu a individualitu jednotlivce a mohou být příčinou jednotlivých poruch a duševních konfliktů

 

 

            HUMANISTICKÁ PSYCHOLOGIE

vznik v 50. letech v USA

v popředí stojí člověk a jeho snaha o vyjádření sebe sama (seberealizaci)

poměry kolem člověka se mají humanizovat (zlidšťovat)

potlačování vlastního já, stylizace do určité role, člověk potlačuje svoji individualitu - psychické poruchy (neuróza)

 

ROGERS

 

 

            TRANSPERSONÁLNÍ PSYCHOLOGIE

zabývá se mimořádnými stavy vědomí (koma, halucinace, hypnóza)

 

GROF

Američan českého původu