Český jazyk - Hlavní rysy vývoje české poezie po roce 1945

Autor: Jiří Pravda

vývoj poezie od války po současnost
- léta 1945 - 1948 - radost z konce války a z osvobození od fašismu
- léta 1948 - pol. 50. let - definitivní vítězstvím komunistů - stalinský kult a dogmatismus - oficiální literatura s budovatelskou tematikou (schematismus)
- léta od pol. 50. let - 1968 - postupné uvolňování vrcholilo Pražským jarem 1968 - po srpnu 1968 konec svobodného vývoje
- léta 70 a 80 - období tzv. normalizace - totalitní komunistická diktatura a literatura se dělí na 3 proudy - oficiální (odpovídající vládnoucímu režimu), exilová (vydávaná v cizině) a samizdatová (šířená strojopisně, protože nemohla být nebo nechtěla být vydána)
- léta po r. 1989 - je to období po listopadu 1989, který znamená konec komunistického režimu


1) Poezie v letech 1945 až 1968
- reakce na válku - radost z nově nabyté svobody - (Halas, Závada, Seifert, Holan, Hrubín)
- znepokojení a obavy o budoucnost - (Hrubín)
- poezie oslavující poválečnou dobu a politické osobnosti - (Skála, Nezval)
- tematika rodného kraje a rodiny - (Seifert, Závada, Kainar)

Literární skupiny této doby
- Skupina 42 (1942 - 1948) - Jiří Kolář, Josef Kainar, Ivan Blatný aj. - inspirují se velkoměstskou civilizací a periferií
- Skupina Ohnice (1939 - 1945) - K. Bednář aj. - jsou pod vlivem existencionalismu a mají program "nahého člověka" - úzkost a zklamání
- Skupina Rudého práva (1945) - I. Skála aj.
- Skupina Mladé fronty (1947) - mají program dynamoarchismu (dynamis = síla, archien = vládnout) František Listopad, Ladislav Fikar aj.
- Skupina surrealistů (1938 - 1948) - Vratislav Effenberter aj.
- Skupina Ra (1942 - 1948) - L. Kundera aj. - mají surrealistické tendence
- Kulturní kádr Českého svazu mládeže - Pavel Kohout aj.
- Katoličtí básníci - Bohuslav Reynek, Jan Zahradníček, V. Renč, Z. Rotrekl, I. Slavík aj.
- Brněnská skupina kolem časopisu Host do domu (od pol. 50. let) - Oldřich Mikulášek, Jan Skácel aj.
- Skupina kolem časopisu Květen (1955) - Miroslav Florian, Miroslav Holub, Karel Šiktanc, Jiří Šotola, Milan Kundera aj. - měli program poezie všedního dne
- Skupina kolem časopisu Tvář (1963 - 1966) - pak Sešity (1966 - 1969) a znovu Tvář (1968 - 1969) - Václav Havel, J. Lopatka, J. Gruša, Josef Topol aj.


Jiří Kolář (1914)
- je básníkem a výtvarníkem - člen skupiny 42 a od konce 60. let byl zakázaným autorem - byl proti tradiční poezii
- praktikoval monumentalizaci všednosti a měl dramatické vidění života (i odporných jevů) - obraz brutality doby

- sbírky Dny v roce, Prométheova játra
    - obě tyto sbírky byly zkonfiskovány již v rukopise


Josef Kainar (1917 - 1971)
- byl básníkem existenciálního zaměření a členem skupiny 42
- patří do tzv. halasovské linie - disharmonie, ironie, sebeironie a drsnost
- měl tendenci k epice

- sbírky Nové mýty, Osudy
    - je v nich tragická osudovost
- po roce 1948 dobová oslavná poezie - Veliká láska, Český sen

- potom společenská kritika a skepse - obraz světa sobectví a smutku
- sbírka Člověka hořce mám rád
- sbírka Lazar a píseň
    - jsou v ní zobrazeny oba póly života - klady i zápory
    - je v ní nové využití obecné češtiny
- sbírka Moje blues
    - je v ní obhajoba života a lásky - životní bilance a otevřenost


Ivan Blatný (1919 - 1990)
- byl básníkem skupiny 42 - od r. 1948 v emigraci v Londýně
- trojí poetika - poetická hravost, surrealistická snovost a syrový realismus

- sbírky Paní Jitřenka, Melancholické procházky, Hledání přítomného času
- v samizdatu pak Pomocná škola v Bixley


Ladislav Fikar (1920 - 1975)
- byl básníkem, redaktorem, překladatelem a členem skupiny Mladá fronta

- sbírka Samotín
    - obsahuje čistou a hluboce citovou lyriku
    - smyslové okouzlení Vysočinou - láska k domovu, halasovské ladění
- po nuceném odmlčení vznikl básnický cyklus Kámen na hrob
    - tento cyklus byl vydán posmrtně - obsahuje básníkovu životní bilanci a předtuchu smrti


František Listopad (1921 - 1993)
- byl básníkem, prozaikem a členem skupiny Mladá fronta
- po roce 1948 byl v emigraci a po listopadu 1989 se vrátil domů

- prvotiny Sláva uřknutí, Malé lásky aj.
- v exilu např. sbírka Svoboda a jiné ovoce


Jan Zahradníček (1905 - 1960)
- měl vyhraněné metafyzické zaměření a byl členem katolické skupiny
- v 50. letech byl nespravedlivě odsouzen, uvězněn a v 60. letech rehabilitován
- měl halasovské ladění - bez optimismu

- sbírka Pokušení smrti
- po válce sbírky Svatý Václav, Stará země, La Salleta
    - je v nich vyjádřen pocit osamělosti, žalu a nicoty
    - válka je chápána jako boží zkouška - vyslovení touhy, aby se utrpení lidstva již neopakovalo

- od 50. let měl zakázáno vydávat
- posmrtně vyšly sbírky Čtyři léta (verše z vězení)
- Znamení moci (kontrast dobra a zla - zkušenost z komunistického režimu - rozbor stalinismu v Čechách)


Václav Renč (1911 - 1973)
- byl katolickým básníkem, překladatelem a v 50. letech byl vězněn

- po únoru 1948 - České žalmy
    - naléhavá volání po pošlapávané lidské důstojnosti - úvahy o mravní selhaní doby - volný žalmický verš
- výbor z tvorby 50. let - Skřivaní věž
    - doklad pevnosti, statečnosti a křesťanské pokory
- ve vězení vznikly i 3 rozsáhlé mariánské skladby - Sluncem oděná, Pražská legenda, Popelka nazaretská


Jiří Šotola (1924 - 1989)
- byl básníkem skupiny Květen, dále pak prozaikem a dramatikem
- psal poezii každodenního života

- sbírky Náhrobní kámen, Svět náš vezdejší
- vrcholné sbírky Venuše z Mélu, Hvězda Ypsilon, Poste restante aj.

- autorova tvorba se vyvíjela od romantických veršů k epice (protiválečné pásmo s židovskou tématikou Bylo to v Evropě) - k filozofickým úvahám (báseň Óda na smrt Karla Hynka Máchy) k aforistickému výrazu
- měl úsilí spojit ideál se skutečností - výrazné užití enumerace a expresivních výrazů


Karel Šiktanc (1928)
- je básníkem skupiny Květen a v době normalizace měl zákaz publikace

- skladba Heinovské noci
    - skladba o vypálení Lidic - monumentálnost a působivost - forma pásma
- sbírka Zaříkávání živých
    - je napsána na téma lidského osudu - zážitek existencionální úzkosti
    - 13 básní složených jako několik variací, opakovaných větných konstrukcí, kompozičních a veršovaných schémat, do nichž vstupují celé verše podobného znění, ale různých obsahů
- skladba Adam a Eva
    - je motivována biblickým příběhem o stvoření světa s milostným vyprávěním o Adamovi a Evě
    - obsahuje melodické verše - zvukomalba
- sbírky Horoskopy, Mariášky
- v exilu sbírky Český orloj, Jak se trhá srdce aj.
    - výrazná práce se slovem - novotvary, obecná čeština, archaické výrazy - kontrast jazykových rovin, metaforičnost, asociace a prolínání skutečnosti a fantazie


Miroslav Florian (1931 - 1996)
- byl básníkem a redaktorem - člen skupiny Květen

- dobová optimistická poezie Cestou k slunci
- poezie všedního dne Blízký hlas, Otevřený dům, Závrať, Iniciály, Modré z nebe atd.
    - jsou psány metodou pásma a volného verše - mistr přesahu
- sbírka Záznam o potopě
    - formální virtuozita a umění zkratky
- sbírka Tichá pošta
    - vyvíjí úsilí o lidskou sounáležitost a přátelství


Miroslav Holub (1923)
- je básníkem a vědcem - členem skupiny Květen

- sbírky Denní služba, Achilles a želva, Slabikář, Jdi a otevři dveře
    - mají osobité vyjádření - přímé a jednoznačné
    - mají maximální sdílnost a strohost - staví na slovese a substantivu
    - téma lidské velikosti a hodnoty života - jsou z lékařského prostředí
- sbírky Kam teče Krev, Tak zvané srdce, Ačkoli
    - jsou útokem proti lhostejnosti, netečnosti a malosti a hledá obranu ve vědě a v pravdě


Vratislav Effenberger (1923 - 1986)
- byl básníkem surrealistické skupiny

- vydával strojopisné (samizdatové) sborníky - např. Znamení zvěrokruhu
- autor osmi básnických knih - výbor Lov na černého žraloka
    - jsou na něm patrné principy psychického automatismu
    - polemika s absurditou, bezmocností, citlivostí i krutostí


Oldřich Mikulášek (1910 - 1985)
- patřil do brněnské skupiny Host do domu - halasovská linie
- vstoupil do literatury před válkou

- po válce sbírka Pulsy
    - je psána na tématiku velkoměsta - vliv existencialismu - boj s lhostejností
- pak optimistické nadšení ve sbírce Horoucí zpěvy

- potom znovu úzkost a pocit odpovědnosti i chvála života
- sbírka Ortely a milosti
    - kontrast lhostejnosti a aktivity - nenávisti a lásky
- sbírky Svlékání hadů
    - v této sbírce autor naléhá na charakter člověka a odmítá zpohodlnění - život proměněný ve zvyk je protikladem života
- sbírka To královské
- sbírka Šokovaná růže
    - vznikla po invazi sovětských vojsk - objevují se tóny rozhořčeného nesouhlasu
- v samizdatu sbírka Agogh
    - je v ní vyjádřena obava z ohrožení světa
- jeho poslední sbírka Čejčí pláč
    - je to sbírka milostné lyriky

- formální znaky Mikuláškovy poezie - dlouhé větné celky, nepravidelnost ve strofickém členění a přesahy


Jan Skácel (1922 - 1989)
- byl členem literární skupiny Host do domu

- prvotina Kolik příležitostí má růže
    - má osobitý výraz hodnoty člověka, domova - téma pozemské skutečnosti
- sbírka Co zbylo z anděla
    - promyšlená skladba - oslava lidskosti a prostoty - klidu a moudrosti
- sbírky Hodina mezi psem a vlkem, Smuténka, Metličky
    - užívá svého mistrovství náznaku, zámlky - krása skutečného světa

- v 60. letech měl zákaz vydávat a jeho poezie proto vychází v exilu
- teprve v 80. letech vyšly další jeho sbírky Dávné proso, Znovu láska atd.


Václav Hrabě (1940 - 1965)
- byl básníkem a hudebníkem
- jeho básnická tvorba s hudebními podněty vyšla až posmrtně

- sbírky Stop-time (Blues v modré a bílé), Černé nebe nad městem - souborně Blues pro bláznivou holku
    - básně jsou inspirovány beatnickou vlnou - upřímná výpověď citů a názorů mladého člověka
    - touha po plném životě a svobodě proti politické deformaci

- patrný vliv na Karla Kryla, Jaromíra Nohavicu a jiné


Jiří Suchý (1931)
- je básníkem a písničkářem

- soubory textů Klokočí, Motýl, Pro kočku, Písničky


2) Poezie v 70. a 80. letech
- v tomto období se tvorba dělila na oficiální a samizdatovou, exilovou


- oficiální
- vedle režimem uznávaných básníků funkcionářů (Ivan Skála, Jan Pilař aj.) stojí (sice na okraji) nejlepší čeští básníci - Jaroslav Seifert, Oldřich Mikulášek, Vladimír Holan, Vilém Závada
- mladá generace


Jiří Žáček (1945)
- je básníkem rozporného vidění světa

- sbírky Ráno moudřejší večera, Napjatá struna, Anonymní múza, Okurková sezóna, Ptákoviny aj.
    - mají svěží pohled na skutečnost - smysl pro humor a radost, melodičnost a vtip
- tvorba pro děti např. Slabikář


Lenka Chytilová (1952)
- je královéhradeckou básnířkou - představitelka generace tzv. "osamělých běžců"

- sbírky Dopisy, Třetí planeta, Proč racek přemýšlí, Průsvitný Sisyfos
    - objevování základních životních hodnot (láska, čistota, něha) i obraz rozporů ve světě a úvahy


Markéta Procházková (1963)
- je autorkou jemné dívčí lyrické poezie

- sbírky Sny bez přístřeší, Vítání světla, Na prahu lásky
    - je v nich pohled na svět dospívající dívky


- samizdatová a exilová tvorba
- patří do ní autoři zbavení možnosti vydávat - poslední sbírky Seifertovy, Skácelovy aj.

- písničkáři
- protestní písně - obžaloba a výsměch brutální totalitní moci omezující člověka

Karel Kryl (1944 - 1994)

- deska Bratříčku, zavírej vrátka
- v cizině Kníška Karla Kryla, Slovíčka aj.


Jaroslav Hutka (1947)

- verše Klíč k pluhu


- básníci

Ivan Wernisch (1942)

- sbírky Zimohrádek, Druhý břeh, Loutky
- v Londýně Zasuté zahrady
    - vysněné krajiny - okouzlení a útěcha, touha po jejich uskutečnění
    - stylizovaný naivismus i ve slovní výstavbě (zkomolená, vymyšlená a archaická slova) - absurdita a bezútěšnost


Ivan Diviš (1924)
- od r. 1969 v exilu - holanovský styl
- originalita, existenciální motivy cizoty, úzkosti, hnusu v krutém světě - obraz rozkladu a devastace země

- Uzlové písmo, Umbriana, Morality
- v exilu sbírky Křižatky, Průvan, Odchod z Čech, Žalmy aj.
    - apokalyptické úzkostné vidiny a zoufalství


surrealistická skupina
- Vratislav Effenberger, Jan Švankmajer aj.


skupina undergroundu - antipoetičnost, syrová obraznost, drsnost výrazu a vulgarismy

- 3 zdroje
- tzv. totální realismus - co nejpřesnější záznam nejbanálnější skutečnosti - Egon Bondy
- tzv. trapná poezie - poetizace trapného, vliv dadaismu, surrealismu a L. Klímy - Ivo Vodseďálek
- paranoicko-kritická metoda Salvadora Dalího - "odkrýt podlost stalinského mýtu"
- starší generace - Egon Bondy, Ivan Jirous-Magor, Andrej Stankovič aj.
- mladší generace - Jáchym Topol aj.


Egon Bondy (1930)
- je básníkem, prozaikem a filozofem

- sbírka Trapná poezie
    - depoetizace, potlačení metafory, určitá říkankovitost a citace frází a banalit
- sbírka Velká kniha
    - ironie, odpověď na tzv. frézistickou poezii o budování socialismu


Andrej Stankovič (1940)

- sbírky Osvobozený Babylon, Kecybely aj.


Ivan Martin Jirous - Magor (1944)
- ironická, sarkastická, ale i expresivní poezie

- sbírky Magorův ranní zpěv, Mládí nevykouřené
- z vězení Magorovy labutí písně


3) Poezie po r. 1989


Zdeněk Rotrekl (1920)
- je básníkem křesťanského zaměření

- výbory Básníkův skrytý čas, Sněhem zaváté vinobraní
- sbírka Němá holubice dálek
    - tato sbírka je velice náročná


mladší generace undergroundu

Jáchym Topol (1962)
- je básníkem, prozaikem a redaktorem Revolver Revue

- sbírka Miluju tě k zbláznění
    - je to lyrická montáž postřehů a pocitů


Jaromír Typlt (1973)
- je novosurrealistickým básníkem a prozaikem

- sbírka Koncerto grosso