1. rozdělení státu podle toho, kdo vykonává st. moc a kdo stojí v čele státu

st. moc:            demokracie = vláda lidu, účast všech občanů na řízení státu

formy vlády:                            přímá - všichni rozhodují o st. záležitostech, referendum (např. Švýcarsko)

                                                nepřímá (zastupitelská) - poslanci = zástupci lidu vykonávají st. moc za své voliče

                                                1. parlamentní systém vlády - VB, Itálie, SRN                                   

                                                2. prezidentský systém vlády - USA, Francie

                                                liší se způsobem rozdělení státní moci

                                                1. výchozí výkonná moc ze zákonodárné

                                                2. zákonodárná moc oddělena od výkonné

                        diktatura       - teokracie - stát považován za boží výtvor (Egypt - faraón) - panovník vykonává boží                                                                    vůli, vládne z boží milosti

                                                monarchie - v čele jediný vládce - monarcha (císař, král, velkovévoda, kníže, car)

                                                            moc může být omezena :     1. ústavou - konstituční monarchie

                                                                                                            2. parlamentem - parlamentní monarchie - VB

                                                                                                            3. stavy - stavovský stát

                                                            když není omezován - absolutistická monarchie

                        republika       -            věc veřejná, v čele prezident, zpravidla se jedná o dem. zp. vlády  

                                                X   pokud soustředěna moc do rukou jedné osoby, strany, třídy - vládne neomezeně                                                                                                                                                                                                                             - totalitní režim

2. rozdělení státu podle rozvržení výkonu st. moci:

            A/ centralizovaný stát: řízen z jednoho centra - zpravidla hl. město (Německo)

            B/ decentralizovaný stát: značnou část st. moci mají samosprávní územní celky

3. rozdělení státu podle struktury:

            A/ jednotné (unitární) - jeden st. celek s jedním řídícím centrem

            B/ složený stát -              stát je svazkem 2 nebo více st. celků

                                                dělíme podle stupně samostatnosti:

                                                            1. federace - pevné spojení státu,

                                                                                    členské státy federace nevystupují na mezinárodní scéně                                                                                      samostatně - nejsou právními subjekty, pouze federace jako celek je subjektem mezinár. práva -

                                                                                    mají jednotnou měnu, zahr. politiku (SRN, USA)

                                                            2. konfederace - volný svazek států, volné spojení států

                                                                                    každý stát je samostatným právním celkem

                                                                                    zpravidla přechodné sdružení států, kdy se federace buď rozpadá na samostatné unitární státy nebo naopak, kdy se jednotlivé státy sdruží nejdříve do konfederace s cílem vytvořit federaci

                                                                                    (Švýcarsko, ale kantony nevystupují jako samostatné státy)

4. rozdělení státu podle národnostního složení:

            A/ národní státy - stát tvořen převážně jedním národem (Dánsko, Portugalsko)

            B/ státy s národnostními menšinami (ČR - Ukrajinci, Romové, Poláci, Němci, Slováci)

            C/ státy 2 nebo více národů (Švýcarsko)

            D/ občanské státy - občané jsou národnostně velmi smíšení (USA)

     nacionalismus - zdůrazňování (až přehnané) příslušnosti k danému národu

X

     kosmopolitismus - volný vztah k příslušnosti k národu, nedělí jednotlivé státy na národy a národnosti,

                                        je všude doma

Karl Marx dělí státy podle vlastnictví výrobních prostředků, dělí společnost na:

a/ na třídu, která vlastní výrobní prostředky        - třída vlastníků                                              --- třídní pojetí státu

b/ na třídu, která nevlastní výrobní prostředky    - třída, která nic nevlastní, pouze svoji prac. sílu

výrobní prostředky: nástroje, pracovní prostředky, předměty

                                                prostředek: to čím působím na předmět (pila)

                                                předmět: to, na co působí prostředek

    třídní pojetí

1. otrokářských států: a/ vykořisťovaná třída (otroci), b/ vykořisťovatelé (vlastníci)

2. prvobytně pospolná spol.: podle nich v ní neexistuje rozdělení na třídy - spravedlivé

3. feudální spol.: a/ feudálové, b/ poddaní

4. kapitalistická spol.: a/ kapitalisté, b/ dělníci (proletariát)

5. komunistická spol.: mají se spojit proletáři všech zemí a nastolit diktaturu proletariátu

            PARLAMENTNÍ DEMOKRACIE

1. VELKÁ BRITÁNIE

úzce chápán parlamentarismus, vznikl ve VB

VB nemá psanou ústavu - založena na tradici, historii

parlament             není podroben (ohraničen) žádnými ústavněprávními předpisy

                        má moc zákonodárnou, výkonnou

                        2 komory: 1. dolní sněmovna - s. reprezentantů, důležitější

                                                                           systém dvou stran, většinový volební systém,

                                                z vítězné strany vytvořena vláda (ta strana, která prohrála: opozice)

                                                Kabinet (výbor parlamentu) - 20 lidí, moc vlády dána parlamentem - propojení                                                                                                                     legislativy (zák. moc) a exekutivy (výk. moc)

                                                veškerá moc vychází z parlamentu = zast. orgán

                                          2. horní sněmovna - s. lordů - šlechtici

                                                                             může oddálit vydání zákona až o 1 rok

                                                                             má nějakou moc, ale spíše tradice

2. ITÁLIE 

psaná ústava, ústavní omezení moci parlamentu

ústavní soud: může anulovat zákony, které jsou v rozporu s ústavou, kontroluje přijaté zákony

parlament:     poslanecká sněmovna - 5 let                  voleny

                        senát - 6 let                                                lidem

poměrný volební systém, rovnoprávní, voleni lidem

prvek přímé demokracie: referendum - na žádost 1/2 mil. voličů nebo 5 regionálních rad

3. NĚMECKO

psaná ústava

ústavní soud: omezení moci parlamentu

nemají v ústavě uzákoněno referendum ( X Itálie)

parlament:    Bundestag - spolkový sněm, reprezentuje voliče, zástupci voleni

                        Bundesrat - spolková rada, zastupuje jednotlivé spolkové země, 10 "záp." N. + 6 "vých." N.

                                                zástupci nejsou voleni, ale jmenováni jednotlivými zemskými vládami

                                                počet závislý od počtu obyvatel

                                                sám může předkládat zákony, může se vyjadřovat k zákonům předloženým vládou

federalistická struktura státu: spolkový kancléř, moc vykonává spolek (federace) a zároveň jednotl. spolkové země

přičemž spolkové kompetence více rozvinuty než zemské - na mez. scéně vystupují jako 1 stát

konstruktivní prohlášení nedůvěry:kancléři ze strany Bundestagu, hned musí mít připraveného nového a hned ho zvolit

            PREZIDENTSKÁ DEMOKRACIE

1. USA 

legislativa a exekutiva jsou voleny nezávisle na sobě

prezident volen občany v primárních volbách - v jednotlivých republikách

mohutná volební kampaň  - občané dávají hlas určitému kandidátovi, záleží pak na počtu hlasů

parlament: kongres - sněmovna reprezentantů - volena přímo občany každé 2 roky

                                      senát - volen na 6 let  X  každé 2 roky volena nová 1/3 senátu

                    kongres - zákonodárná moc  X  prezident má právo veta - ale může ho překonat kongres, když 2/3 lidí v obou komorách nesouhlasí

prezident: hlava státu, hlava vlády - stojí v čele

nejvyšší ústavní soud: zákon odporující ústavě může zrušit

                                         soudci jmenováni prezidentem se souhlasem kongresu

federalistická struktura státu: aktivity jednotl. států nesmějí přesahovat kompetence federace (federální právo)

menší význam pol. stran než v parlamentním systému

strany nevystupují v kongresu jako uzavřená společenství ( X u nás) - neformální koalice - může měnit členy v případě jiných názorů členů

2. FRANCIE -

prezident volen v přímých volbách občany na 7 let nezávisle na parlamentu

pouze hlavou státu a ne předseda vlády  ( X USA)

předseda vlády -     jmenován prezidentem

                                    řídí činnost vlády

                                    je závislý na důvěře parlamentu - při vyslovení nedůvěry většiny parlamentu musí být prezidentem odvolán

parlament - sněmovna

                      senát

prvek přímé demokracie - možnost referenda

silný centralizovaný administrativní pol. systém - silná byrokracie, st. správa

3. ŠVÝCARSKO

federace  X  v názvu konfederace, 26 samostatných kantonů (zemí) - nemohou vystupovat jako právní subjekt

st. moc vykonávána lidem ( X ne úplně)

důl. zákony a pol. rozhodnutí musí být schváleny referendem

parlament: spolkové shromáždění - dolní komora - národní rada - představuje voliče

                                                               horní komora - stavovská rada - představuje jednotl. kantony - z každého 2 členové rady (nezáleží na počtu obyvatel)

vláda - spolková rada - 7 členů v čele 7 ministerstev (departmentů)

v čele vlády prezident - volen na 1 rok, nemá spec. pravomoce

referendum - tzv. obligatorní - povinné: důl. zákony prošlé parlamentem musí být ještě odhlasovány referendem

                         tzv. fakultativní - volné (nepovinné): jednání o méně důl. zákonech, nemusí se na něm podílet každý