Účetnictví - Výrobní činnost podniku (2008)

Autor: Eva Danihelková

Potřeby:

1.      Hmotné (materiální) – mít a užívat věci (auto, rodinný domek, šaty, večeře…)
Nehmotné (nemateriální, duševní) – mít a užívat vlastnosti, znalosti dovednosti (řídit auto)

2.      Biologické – jídlo, voda …
Kulturní – přátelství, sport, čtení, psaní …

3.      Individuální
Společenské

4.      Zbytné – luxusní auto
Nezbytné – jídlo, pití

5.      Současné – mít byt
Budoucí – koupit byt

6.      Stále (trvalé)
Občasné

Uspokojování potřeb:

1.      Statky – produkty práce nebo přírody, které uspokojují lidské potřeby
a). Hmotné (materiální) – každá věc, která uspokojuje lidské potřeby
     Nehmotné (nemateriální) – duševní výtvor člověka jeho znalosti, dovednosti, vlastnosti, kterými lze uspokojit lidské potřeby
b). Ekonomické (hospodářské) – výrobní činnosti, které jsou omezené
     Volné – z přírody, „nejsou omezené“
c). Spotřební – konečná spotřeba (krátkodobé – potraviny, dlouhodobé – auto)
     Kapitální – pro další činnosti (oběžné – materiál, dlouhodobé – stroj)
d). Nemovité – pozemky a stavby spojené pevným základem
     Movité – lze přenášet z místa na místo

2.      Služby – cizí činnosti, které uspokojují lidské potřeby
Statky a služby si lidé z pravidla kupují ze svých příjmů, část statků a služeb dostáváme zadarmo anebo za úplatu, která neodpovídá její ceně (veřejné statky a služby, které jsou hrazeny ze státního rozpočtu)
a) Věcné – cizí činnosti, které obnovují nebo zlepšují hmotné statky (dodávka energie, vody)
b). Osobní – cizí činnosti, které působí na naši činnost (osobní trenér, kadeřnice)

Členění výrobního procesu

-         Je to lidská činnosti při, které člověk přetváří přírodu, její předměty a síly na statky a služby
(materiál => výrobek)

·         Procesy pracovní
a). Ruční – působí fyzické síla pracovníka pomocí nářadí
b). Strojně ručí – působení dlouhodobého majetku je spojeno s fyzickou silou pracovníka pomocí strojů
c). Strojí – probíhají za pomoci strojů na vyšší technické úrovni, fyzická síla se nezapojuje

·         Procesy nepracovní
a). Automatické – bez přítomnosti člověka, ale člověk je připravuje
b). Přírodní – člověk se jejich nezúčastňuje, je o fyzikální, chemické a biologické činnosti

o       Základní výroba
a). Hlavní výroba – výsledkem je výrobek, pro který byl podnik veden (IKEA – nábytek)
b). Vedlejší výroba – součásti a příslušenství k výrobkům hlavní výroby
c). Doplňková výroba – zpracování odpadu (z pilin dřevotřískové desky)
d). Přidružená výroba – z jiného výrobního oboru (z důvodu využiti strojů)

o       Pomocná výroba – výrobky, které slouží k vlastní pomoci pro svoje potřeby

o       Obslužná výroba – jako doprava, řízení apod.

v     Předvýrobní etapa – zahrnuje přípravu výroby a činnosti zásobovacího útvaru

v     Výrobní etapa – přeměna materiálu na výrobek, fáze přihotovující, zhotovující a dohotovující

v     Odbytová etapa – činnosti odbytového útvaru, skladování hotových výrobků, balení, expedice, právní stránka odbytu apod.

Výrobní činitelé (faktory):

1.      Práce – cílevědomá lidská činnosti, kterou lidé získávají statky a služby k uspokojování potřeb. K vykonávání práce potřebujeme pracovní sílu.
a) Fyzická práce – převládá síla svalů (dělník, popelář, zahradník)
    Duševní práce – převládá síla mozku a nervů (programátor, učitel, ekonom)
b). Jednoduchá práce – nevyžaduje složitou kvalifikaci (kopáč, popelář)
     Složitá práce – vyžaduje kvalifikaci (číšník, učitel)
c). Mechanická (rutinní) – opakovní předem známého postupu (zedník)
     Tvůrčí – vznikají nové řešení (programátor, chemik)
d). Produktivní – výsledkem je hmotný statek a věcné služby
     Neproduktivní – jiné nemateriální hodnoty (herec, lékař)

2.      Přírodní zdroje – součástí potřeby, člověk ji využívá při uspokojování potřeb (nerostné bohatství, půda, lesy, voda, vzduch…)

3.      Kapitál – všechny kapitálové statky, které slouží k hospodářské činnosti, kapitál je výsledkem lidské práce. V podnikovém hospodaření se kapitálové statky nazývají majetek

Typy výroby

1.      Kusová – velké množství druhů v malém množství, opakovanost žádná nebo malá v časových nepravidelných odstupech. Používají se univerzální stroje. Vysoké nároky na přípravu výroby. Vysoká kvalifikace pracovníků, nejvyšší náklady na výroby, převažuje ruční, strojně ruční vysoce kvalifikovaná práce, malý počet výrobků, nejnižší produktivita práce. (šaty na míru…)

2.      Sériová – méně druhů, ale ve větším počtu. Jednorázové náklady na přípravu výroby, víceúčelové specializované stroje. (ledničky, nábytek, auta, textil)

3.      Hromadná – počet druhů je malý, ale ve velkém množství, vhodná pro výrobní linky, jednoúčelové výkonné stroje, pracovníci málo kvalifikovaní, nejvyšší produktivita práce, nejnižší výrobní náklady, krátký výrobní cyklus. Vysoké využití výrobního zařízení, nejvyšší rychlost obratu oběžného majetku. (šrouby, ložiska, žárovky)

Organizace výroby:

1.      Technologické uspořádání – spočívá v seskupování stejných či podobných strojů, podle technologické příbuznosti (dílna s šicími stroji…). Používá se u kusové a sériové výroby.
Výhody: dobře se organizuje práce, není návaznost jednotlivých prací, snazší údržba, jednoduše se řeší nepřítomnost pracovníka nebo porucha stroje.
Nevýhody: je horší přehled o rozpracované výrobě a výrobní proces je dlouhý vzhledem k přesunům rozpracované výroby mezi dílnami.

2.      Předmětné uspořádání – seskupování různorodých strojů podle technologického postupu dané výroby (stříhací stroj – šicí stroj – žehlící pult – balící pult). Hromadná a sériová výroba.
Výhody: výrobek se zpracovává v jedné dílně od začátku do konce, krátký výrobní proces, nižší náklady na přepravu v rámci podniku
Nevýhody: těžko se mění výrobní program, těžko se organizuje práce, především když chybí pracovník nebo je porouchaný stroj, potom vznikají prostoje.

Výrobní program:

Soubor vyráběných výrobků popřípadě druhů poskytovaných služeb výrobní povahy, které tvoří náplň výrobní činnosti podniku

Obsah výrobního programu je v základních rysech dlouhodobě vymezen, jsou to:

·         Úkoly stanovené vlastníkem nebo zakladatelem

·         Požadavky odběratelů a poptávka

·         Poznatky z marketingu – přitom musí podnik respektovat svoje možnosti jako kapacitu, personální a materiální zabezpečení, ekonomickou efektivnost, očekávané vývojové změny, právní normy a vliv na životní prostředí.

Rozsah výrobního programu závisí na:

·         Velikosti podniku

·         Druhu výroby (chemický, technologický…)

·         Typy výroby (kusový, sériový, hromadný)

Příprava výroby:

-         S přípravou výroby jsou spojeny určité náklady, které podnik zahrnuje do ceny svých výrobků formou režie

-         Většina nákladů vzniká v konstrukčním oddělení a technologickém oddělení

1.      Konstrukční příprava výroby

-         Má několik etap, jejich počet závisí na velikosti podniku a typu výroby. Jde-li o sériovou nebo hromadou výrobu, můžeme z časového hlediska členit činnosti výroby na:
a) Vývoj a výrobu prototypu
b). Činnosti spojené s osvojením nové výroby (podle výsledků zkoušek prototypu se přistupuje k přípravě běžné výroby)
Konstrukční dokumentace: technické výkresy, konstrukční rozpiska (seznam všech součástí, z nichž se výrobek skládá), pokyny pro obsluhu, údržbu a opravy, propagační materiál …

2.      Technologická příprava výroby
Podklady: technické výkresy a konstrukční rozpiska, informace o výrobním zařízení, dílnách, jejich uspořádání a vybavení, plán výroby a odbytu. (výsledkem jsou výrobní postupy)
Obsahují: Soupis veškerého materiálu s uvedením kvality, tvaru, rozměrů i normy spotřeby, vlastní popis práce. Zařízení, stroje, pracovní pomůcky. Určení pracovišť výroby, kvalifikace pracovníků, výkonové normy, pokyny k bezpečnosti práce.

Dokumentace: postupové listy (podrobný popis každé operace s uvedením, ve které dílně a na jakém stroji se bude operace provádět, potřebné druhy materiálu, výkonové normy), dílenské rozpisky (souhrn všech součástek, zpracován podle dílen, kde se budou vyrábět), soupis nakupovaných součástek a polotovarů, montážní postupy a ostatní dokumentace. (soupisky nářadí, výkresy, postup stanovení výkonových norem)

3.      Ekonomická příprava výroby

-         Navazuje na TPV a jejím obsahem je vypracování předběžných nákladů a ceny
Kalkulace: Stanovené náklady na jednotku výkonu. Tabulka, v níž jsou v určité struktuře uvedeny náklady jednotlivých výkonů. (kalkulace předběžná a výsledná)
Náklady: a). Přímé – materiál, který bezprostředně vstupuje do výrobku, základní mzdy výrobních dělníků.
               b). Nepřímé – nepřímo vstupují do výrobku (elektřina, nájemné…)

Technickohospodářské normy:

1.      Norma spotřeba materiálu
- max. množství materiálu, které může být spotřebována na jednotku výkonu.
- spotřeba je ovlivněna druhem výrobku, způsobu výroby, výchozí rozměry a tvar materiálu, kvalita materiálu, kvalifikace pracovníků, technický stav výrobního zařízení …
- skládá se z užitné spotřeby (materiál, který se stane součástí výrobku), technologický odpad (materiál, který se nestane součástí výrobku – odstřižky látek), ztráty (úbytek materiálu, který je u některých druhů materiálu přirozený – benzín vyprchá)

2.      Norma spotřeba nářadí
- stanoví potřebné množství nářadí za jednotku času (dělník potřebuje 2 šroubováky za rok)

3.      Norma spotřeby energie
- vyjadřuje max. spotřebu energie na jednotku výkonu nebo na jedno výrobní zařízení za jednotku času

4.      Normy zásob
- průměrné množství zásob, které má mít podnik nasnadě k plynulému zajištění výroby nebo prodeje (zásoba materiálu, zásoba výrobků)

5.      Odpisové normy
- vyjadřují % z pořizovací ceny DM a představují míru jeho opotřebení za rok

6.      Normy obsluhy
- počet pracovníků potřebných k obsluze 1 stoje nebo počet strojů, které obsluhuje 1 pracovník

7.      Normativy početních stavů pracovníků
- počet pracovníků potřebných k výkonu všech prací v určitém odborném útvaru

8.      Výkonové normy času a množství
a). Normovatelný čas – zahrnuje do vedlejších nákladů
Y čas jednotkový – čas na zhotovení 1 výrobku
Y čas dávkový – čas potřebný na přípravu výroby 1 dávky (série)
Y čas směnový – čas potřebný k přípravě směny (uklízení)
- všechny tyto časy zahrnují čas práce (pracovník vykonává práci), čas obecně nutných přestávek (biologické potřeby) čas podmínečně nutných přestávek (náklad zboží na auto)
b). Ztráty – nejsou součástí vedlejších nákladů
Y osobní ztráty – způsobené nedisciplinovaností pracovníků (pozdní příchod)
Y organizační ztráty – způsobené špatnou organizací (čekání na dodávku materiálu)
Y ztráty způsobené vyšší mocí – pracovník nemůže pracovat (výpadek proudu)