Biologie - Stavba a funkce trávicí soustavy

Autor: Daniela Bednářová

- procesy příjmu, zpracování a vstřebávání potravy

- trávení u člověka je mimobuněčné

- původu entodermálního, okrajové části ektodermálního

- v potravě přijímáme : sacharidy, tuky, bílkoviny, vitamíny, minerální látky, vodu

 

- řízení činnosti TS  - nervové : autonomní nervstvo - parasymp. povzbuzuje, symp. tlumí

                                   - látkové : tkáňové hormony - gastrin, sekretin, cholecystokinin

 

- skladba TS :  a) trávicí žlázy - ústí do tr. trubice

                                                   - játra, slinivka břišní, drobné ve stěně (slinné)

                         b) vlastní tr. trub. - dlouhá 9 m

                                                        - stěna : vazivo

                                                                      svalovina - podélná, okružní

                                                                      podslizniční vazivo (cévy, nervy, ..)

                                                                      sliznice - kryta hlenem (mucin + voda) - ochr. fce

 

Dutina ústní

- přijatá potrava se rozmělňuje, zvlhčuje promísením se slinami a mech. i chem. zpracovává

- ohraničena rty, patrem a tvářemi

     - rty - mají kožní, přechodnou a slizniční část, podklad tvoří kruhový ústní sval

     - tváře - tvořeny svaly (tvářový), vazivem s tukovými polštáři a sliznicí

     - patro - tvrdé - kostěný podklad + sliznice

                    měkké - vazivové, uzavírá nosohltan při polykání a dutinu ústní při dýchání

                               - po jeho stranách - párové mandle

     - jazyk = svalový orgán z příčně pruhovaného svalstva

                  - připojen svaly k dolní čelisti

                  - na povrchu bradavky s chuťovými pohárky - sladko, slano, kyselo, hořko

 

     - slinné žlázy - drobné - neustále produkují hustší sliny - zvlhčování sliznice

                            - velké - 3 páry : příušní, podčelistní, podjazykové

                            - příušnice = virové onemocnění slinných žláz

                 sliny - denně asi 1,5 litru, zřeďují sousto

                          - pH 7-8, 99% vody, 1% solí a bílk. (mucin - pomoc při polykání), tráv. enzym

                             ptyalin (amyláza) - štěpí nerozp. polysacharidy na rozp. sladkou maltózu

                          - čištění a desinfekce

                          - sekrece řízena vegetat. nervy, vylučování reflexně (centrum v prodl. míše)

 

     - zuby - uloženy v alveolách v čelisti

                 - připevněny vazy = ozubice - není pevně fixován

                 - stavba - podobná stavbě kosti, tvořeny dentinem (z buněk ontodoplastů)

                 - části - a) korunka - zubní sklovina (email), zubovina (dentin), zubní dřeň

                              b) krček - oblast dásně, zčásti zubní cement

                              c) kořen - zubovina kryta zubním cementem

                                             - ozubice, cévy, nervy

                  - řezáky dentes incisivi, špičáky canini, zuby třeňové premolares, stoličky molares 

                  - stoličky mají 2 kořeny v dolní čelisti, 3 v horní

 

                  - 2 generace : chrup mléčný - 20 zubů : 8 i, 4 c, 8 m, chybí zuby třenové

                                         chrup definitivní  (trvalý) - 32 zubů : 8 I, 4 C, 8 P, 12 M

                  - péče o zuby - fluoridizace = přidávání NaF do vody, do past

     - onemocnění :

            - zubní kaz : mikroorg. na zubní sklovině rozkl. sacharidy na org. kyseliny - odvápňují                                                     sklovinu => poškození zuboviny, podráždění nervů, vzniká zánět v dřeni

            - zubní povlak =  plak - odstranitelné kartáčkem

                                     - plak mineralizovaný solemi Ca = zubní kámen

            - parodontopatie - krvácení dásní, bolest zubů (bakteriální onemocnění)

 

Hltan

- polykání = řetěz reflexů

                   - začíná podrážděním kořene jazyka

                   - nevybavuje se v bezvědomí

- nosohltan - Eustachova trubice do středního ucha

   ústní část hltanu - křížení trávicí a dýchací trubice

   hrtanová část - vchod do hrtanu : hrtan. příklopka (při zvednutí hrtanu zabraní vstupu potravy)

 

Jícen

= sval. trubice, dlouhá asi 30 cm, průměr 1,5 cm

- v horní části příčně pruh. svalstvo, v dolní části hladké svalstvo

- peristaltika

     - vlna postupující po trubici a posunující její obsah dále

     - vyvolána podrážděním stěny trubice => dojde k rytm. stahům okružní a podélné svaloviny

     - tlak. vlna je velmi silná - transport možný i v poloze těla hlavou dolů

 

Žaludek

- svalový vak ( podélné, okružní a šikmé svaly )

- části : česlo (vstup jícnu), klenba (horní část pod bránicí), tělo, vrátník (vstup dvanáctíku)

- objem 5 litrů : 2-3 litry potravy, zbytek spolknutý vzduch

- slouží jako zásobník, probíhá zde trávení a vstřebávání

- potrava určitou dobu v klidu (10-15 min), pak začne mech. (stěny žaludku) i chem. zpracovávání

            => po smíchání se žal. šťávami vzniká řídká kašovitá hmota = trávenina (chymus)

            - trávenina zůstává v žaludku různou dobu (sacharidy 2 hod., bílkoviny 4, tuky 6 hod.)

- vyprazdňuje se po částech

- i “hladové stahy”

- žaludeční šťáva

            - obsahuje: kys. HCl - vytváří kyselé prostř. (pH 1,5 - po smíchání s potravou 2-4) 

                                              - aktivuje pepsinogen na pepsin

                                              - usnadňuje trávení masa (nabobtnání=> rozpad na jednotl. vlákna)

                                              - zabraňuje rozkladu vitamínů B₁, B₂, C

                                              - baktericidní účinky

                                              - ve dvanáctníku neutralizována hydrogenuhličitanem

                              pepsin - vylučován v inaktivní formě jako pepsinogen, tráví bílk. - proteáza 

                              chymosin  - sýřidlo, sráží mléko

                              hlen - vytváří ochranný povlak žaludeční sliznice, aby nebyla natrávena

 

- řízení činnosti - nervové - podráždění čidel ve stěně žaludku a úst

                                           - zahajuje vyměšování šťáv

                         - látkové - hormon gastrin ze stěny žaludku

                                         - udržuje vyměšování šťáv

                         - ovlivněno i látkami z potravy ( koření, alkohol, kofein ) 

- zvracení = obranný reflex vyvolaný různými podněty (přeplnění žaludku, dráždění hrdla,                                 otrava alkoholem a nikotinem, psych. vlivy )

Tenké střevo

- trubice 3-5 m dlouhá, 3cm v průměru, složena v kličky

- zavěšeno na mezentériu (= řasa okruží) - v něm cévy a nervy

- hlavní místo trávení a vstřebávání

- 3 části - dvanáctník (duodenum) - vývod jater a slin. břišní, neutralizování kys. šťav

              - lačník - nejintenzivnější trávení, tvoří vodorovné kličky

              - kyčelník - tvoří podélné kličky

- stěna - množství záhybů s výběžky (= klky a mikroklky) => zvětš. plochy střeva (až 600x)

            - žlázky vyměšují šťávu - obsah. enzymy (sacharázu, maltázu, laktázu, lipázu) a hlenovité l.

- pohyby - peristaltické - slabší než v jícnu a žaludku

               - segmentační = prstencovité stahy po několika cm - kontrakce a relaxace

 

- trávení

   - sacharidy - dokončuje se štěpení škrobu na maltózu a následně na glukózu

                      - štěpí se sacharóza na fruktózu a glukózu, laktóza na galaktózu a glukózu

                        => glukóza se vstřebává aktivním přenosem do krve

   - bílk. - peptidy, které byly pepsinem rozštěpeny z bílkovin, se rozkládají na aminokys.

              => aminokyseliny vstřebány aktivním přenosem do krve

   - tuky - pomocí pankreatické lipázy tráveny na glycerol a mastné kyseliny

             - působením solí žluč. kyselin se velké tukové kapky emulgují na menší

               => MK a glycerol vstřebávány do lymfy, poté do krve nebo přímo do krve vrátnic. oběhu

 

- vstřebávání

     a) prostou difúzí na základě koncentračního spádu

     b) difúzí za účasti přenašeče, na který se vstřebávaná látka váže = usnadněná difúze

     c) aktivním přenosem proti konc. spádu, zdrojem energie je ATP vytvářený v bun. metab.

 

Slinivka břišní (= pankreas )

- žláza uložena přímo pod žaludkem v ohybu dvanáctníku, 80 gramů

- obsahuje :

     - tkáň exokrinní - vyluč. 2 druhy šťáv :

                                    1) šťáva obsahující hydrogenuhličitan - neutralizace HCl

                                     2) šťáva obsah. hodně tráv. enzymů (amyláza, peptidáza, lipáza)

      - tkáň endokrinní - vyluč. do krve hormony inzulín a glukagon Langerhansovými ostrůvky

- vylučování řízeno reflexně a tkáňovými hormony mechanickými a chemickými podněty

 

Játra

 - největší žláza TS, 1,5 kg

 - uložená v pravé brániční klenbě, pravý lalok větší než levý

 - dvojí cév. zásobení : - z jaterní tepny z břišní aorty - 20%

                                      - vrátnic. žílou ze stěny žaludku, střev, sleziny, slinivky břišní - 80%

      - smíšená krev odchází jednou jaterní žílou do horní duté žíly

  - jaterní lalůček  - základní stavební i funkční jednotka jater

                               - 1-2 mm, složen z trámců jaterních buněk

                               - přiváděna krev s O₂ a živinami, odváděna žluč a krev s produkty metab.

  - fce jater :

    - žluč - vyluč. jater. b. (250-1000 ml/den), shromažď. ve žlučníku, do dvanáctníku žlučovodem

        - složky :

            - soli žluč. kyselin - urychlují trávení a vstřebávání tuků (emulgace)

            - žluč. barv. - bilirubin - vznik v játrech, slezině, kostní dřeni jako produkt rozpadu hemogl.

                                                  - způsobuje žlutohnědé zabarvení žluči

                                                  - ve střevě odbouráván bakt. na urobilinogen - způs. zbarvení moči                                                                                             a zčásti stolice

                                                  - má podíl na vstřebávání vitamínů A, D, E, K

    - centrum metabolismu

        - z monosacharidů přicházejících z tr. trubice se vytvářejí v játrech zásoby glykogenu       

        - uvolňováním glukózy z jater se udržuje v krvi normální hladina glukózy (5 mmol/l plazmy)

        - dochází zde k deaminaci aminokyselin a k tvorbě močoviny

        - metabolizují se zde mastné kyseliny

    - součinnost s krví

          - fagocytující hvězdicovité buňky přeměňují hemoglobin z krve na bilirubin

    -  detoxikace

          - zneškod. jedů z vnějšího i vnitř. prostředí a látek, které organismus  nevyužívá

    - termoregulace

          - při metabolismu se uvolňuje teplo - nejteplejší orgán

 

 - onemocnění 

    - zánět jater = hepatitida

            - zdroj nákazy : viry, nadměrné požití, alkoholu, alergie na farmaka

            - 2 druhy virové nákazy :

                        - hepatitida A - způsobena virem A

                                               - na počátku příznaky chřipky, poruchy trávení

                                               - játra jsou zvětšená, moč tmavě zabavená, žlutá kůže

                         - hepatitida B = sérová - šíří se krví

     - cirhóza (tvrdnutí jater) - zánik jat. buněk a tvorba vaziva a abnormální jaterní tkáně                                                                       - příčiny podobné jako u hepatitidy

     - žloutenka - způsobena vysokou hladinou bilirubinu v krvi

                         - žluté zbarvení kůže, sliznic, oční bělimy

                     => zánět, cirhóza, tvorba žluč. kamenů (vznik vysrážením cholesterolu v husté žluči)                                                                                     

Tlusté střevo

- trubice o délce 1,5 m a šířce 5-7 cm

- sliznice nemá klky, jen nízké řasy

- části - slepé střevo - má slepý červovitý přívěšek = apendix (lymfatický orgán, rudiment)

            - tračník - vzestupný, příčný, sestupný, esovitá klička

- plní se 4-8 hodin po požití potravy

- shromažď. nestrávených a nestravitelných zbytků potravy (vláknina - nestrav. polysacharidy)

- dokončení trávení a vstřebávání solí a vody => zahušťování

- netvoří trávicí šťávy, pouze hlen

- působení bakterií - kvasné a hnilobné procesy => vznik CO₂, CH₄, NH₃, sulfan

                               - kvasné - zkvašují sacharidy a zčásti celulózy

                                  hnilobné - rozkládají aminokyseliny

                               - Escherichia coli - napomáhá vzniku vitamínů B₁₂ a K

- za 18-20 hodin vzniká z nestrávených zbytků stolice, zbarvena žlučovými barvivy

- vyprázdnění z konečníku - reflexní děj

 

Konečník 

Řiť (anální otvor)

- řitní kanál tvoří konec trávicí trubice

- zakončena dvěma kruhovými svěrači - vnitřní - z hladkého svalstva, neovlivnitelný vůlí

                                                               - vnější - z příčně pruh. svalstva, ovladatelný vůlí

 

Zdravá výživa

 - musí obsahovat : živiny (sacharidy, lipidy, bílk.), vitamíny, min. l., vodu

 - potřeba různých látek z energet. i z chem. hlediska se různí podle věku, fyziolog. stavu  

   a druhu zaměstnání - čím intenzivněji člověk pracuje, tím musí mít větší přívod živin

 - doporučená denní skladba živin : sacharidy 50-60%, bílkoviny 15%, tuky 20-40%

 sacharidy

   - hlavní zdroj energie

   - přítomny v - lehce stravitelných látkách - glykogen z masa a jater, rostl. škrob

                        - těžce stravitelných l. - celulóza = hrubá vláknina - v zrní, ovoci, zelenině

 

 bílkoviny

   - využívají se spíše jako zdroj aminokys. pro stavbu buň. struktur než jako zdroj energie

   - esenciální aminokys. : valin, leucin, izoleucin, treonin, tryptofan, metyonin, lyzin, fenylalanin

   - hodnotnější jsou živočišné než rostlinné : vejce, mléko, játra, srdce, maso

 

 tuky

   - esenciální mastné kyseliny : kys. linolová a linolenová

            - jsou přítomny v některých rostl. olejích

            - snižují hladinu cholesterolu v krvi

   - jsou v nich rozpuštěny vitamíny A, D, E, K

   - nadbytek tuků => rozvoj aterosklerózy

 

 vitamíny  - význam : účastní se chem. reakcí (nejčastěji jako kofaktory enzymů)

 

 minerální látky

   - nejdůležitější jsou soli Na, K, Ca, Mg, P (spolu s uhličitany a chloridy jsou složkami tělní tkání)

   - v menším množství ionty Fe, I, Zn, Co, Cu, mnoho anorg. látek pouze ve stopovém množství

   - toxické min. soli : Pb, Hg,Cd, As

 

 voda - životně důležitá - člověk bez vody vydrží pouze několik dní

          - 1,5 litru denně v tekutinách a 1 litr v potravě

 

zdroj energie - štěpení : lipidů => glycerol, vyšší MK; polysach. => monosach.; bílk. => aminokys.  

 

Termoregulace

 - člověk je endotermní živočich, jehož teplota je stálá, pouze mírně kolísá v důsledku biorytmů

 - rozdíly teplot v těle : teplejší jádro, chladnější pokryv

 

 - vznik tepla - při metabolických dějích

      - bazální metabolismus - měří se produkce tepla za fyz. i psych. klidu, na lačno

      - nejvíce tepla z činnosti srdce, jater, ledvin, mozku, popř. ze sval. aktivity

      - za chladu - dostaví se svalový třes, který zvyšuje tvorbu tepla

                        - můžeme se zahřívat volní sval. činností - aktivním pohybem

 

- výdej tepla  - prouděním vzduchu, sáláním, vedením, odpařováním    

 - nutná rovnováha mezi produkcí a výdejem - řízeno hypotalamem - inform. z kož. čidel, cév, svalů

                                                                               

- regulace - nervová - velmi rychlá

                                  - změna průsvitu kapilár v kůži - vazodilatace = rozšíření za tepla

                                                                                       vazokonstrikce = zúžení v chladu

                                  - pocení (zbavování se přebytků tepla), třes svalstva

                    hormon. - hormony štít. žlázy : při dlouhodobé adaptaci na chlad => zintenz. metab.

 - poruchy :

    podchlazení - pokles teploty vnitřních orgánů (pod 26°C => selhání srdce => klinická smrt)

   omrzliny - lokální podchlazení => odumření částí

   přehřátí - vlhké a horké prostředí (tělní jádro nad 42°C => nevratné poruchy mozku)

               - úpal - tělo se přehřeje, znemožněn odpar vody

                  úžeh - přehřátí hlavy slunečním zářením

   teplota - nad 37°C

   horečka (nad 38°C) - tělo se vyrovnává s infekcí : v krvi vznikají pyrogeny - produkt lymfocytů

                                     - při delším trvání - léky antipyretika (acylpirin, aspirin) - likvidují pyrogeny