maturitní otázky, seminárky a referáty


Biologie - Spustava opěrná a pohybová*

Autor: Jana Pešková

Tip imaturita.cz: Zašlete svůj text a vyhrajte knížků z Nakladatelství Radek Veselý!

SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ

- představuje soubor všech kostí, kostních spojů, vazů - ty vytvářejí pasivní pohybový aparát.

- poskytuje oporu měkkým částem těla, na některých místech (např.lebka,hrudní koš) tvoří ochranná pouzdra pro jiné orgány

- v lidském těle je přes 200 kostí

Vývoj kostry obratlovců je spolehlivým důkazem o postupném vývoji tvorstva.Již u jednoduchých mnohobuněčných org. vytvářejí některé buňky tuhou mezibuněčnou hmotu - zpevňuje tělo.

U vyšších org. jsou základní hmoty později vyztužovány různými neústrojnými, většinou vápenatými látkami..Vazivo je pak nahrazeno chrupavkou a ta kostí.Tzn., že s vývojem se vnitřní kostra živočichů stává pevnější.

TVARY KOSTÍ

Rozeznáváme několik typů kostí:

· dlouhé - typické pro končetiny (k.pažní, stehenní…)

· krátké - malé rozměry, podoba s krátkými sloupci, hranolky, neboť mají délku, šířku a tloušťku ve vyrovnaném poměru. (obratel, k.patní…)

· ploché - podoba s deskami, miskami (lopatky, k.temenní…)

(pozn. dlouhá část kosti = diafýza, krátká část = epifýza)

STAVBA KOSTÍ

Povrch kosti kryje na kloubních plochách chrupavka, jinak vazivová blána

o okostice (periost) = protkána nervy, cévami - vnikají do kosti - větvení do Haversových kanálků = výživa, inervace

o k. hutná (kompaktní) = osteocyty hustě, Volkmanovy a Haversovy kanálky - výživa kosti

o k. houbovitá (spongynózní) = osteocyty řídce, tvorba oblouků - architektonika kostí (základ pevnosti)

o kostní dřeň = tvorba červených a bílých krvinek, od dětství červená barva - pak bílá - ve stáří ztráta krvetvorné schopnosti, usazování tuku - bílá barva.

(pozn.anorganická část - Ca (PO ) , CaCO , CaCl , CaF

(VIZ.OBRÁZEK STR.5)

RŮST A VÝVOJ KOSTI

Přeměna tkání v kost = kostnatění (osifikace):

o desmogenní = během nitroděložního vývoje, kostnatění z vaziva.

Ve vazivovém základu se objeví zvápenatělé ložisko - vazivové buňky v jeho blízkosti se mění na kostitvorné (osteoblasty) = schopny vytvořit základ kostní hmoty

o chondrogenní = kostnetění z chrupavčité tkáně

Do chrup. základu vniknou cévy - podél tvorba kostitvorných buněk - osteoblastů = jádro kostní dřeně (osifikační centrum) - postupování osifikace k okrajům - zevnitř částečné rozrušování = budování k.dřeně

Nedochází k úplnému zániku chrupavky.Část se udrží na kloubních plochách epifýz, část zůstane jako tenká vrstva na rozhraní diafýzy a epifýzy = růstové epifyzární chrupavky - růst kosti do délky (okolo 20.roku života osifikují také)

SPOJENÍ KOSTÍ

o pevné = pomocí jiné vazivové tkáně (vazivo, chrupavka)

o dotykem = pohyblivé spojení kloubní dvou či více kostí dotykem na styčných plochách

 

 

 

 

 

 

 

 

v KLOUBY (articulacia)

- kloubní hlavice zapadající do vyduté kloubní jamky

- vlastní spojení obou kostí obstarává vazivové kloubní pouzdro, často zpevněné silnými kloubními vazy

- Na vnitřní straně kloubního pouzdra synoviální vrstva = produkce kloubního mazu (synovie).Ta:

ü zmenšuje tření

ü obsahuje živné látky

ü zajišťuje pevné přilnutí

V kloubech jednoduchých se stýkají 2 kosti, v kloubech složených více než 2 nebo jsou mezi ně vsunuty chrupavčité destičky = vyrovnávají nesrovnalosti v zakřivení styčných ploch a zároveň umožňují provádění 2 různých pohybů.

Klouby se podle tvaru dělí na:

· kulovité (kloub ramenní)

· válcové (články prstů)

· kladkové (styčné plochy mezi kostí pažní a loketní)

v CHRUPAVKA

- pevná, bílá či nažloutlá

- obsahuje okrouhlé buňky uložené jednotlivě nebo v komůrkách pevné základní hmoty

- je téměř bez cév, řezné rány chrupavkou se nehojí

- chrupavka:

· sklovitá (hyalinní) = nejsou patrné fibrily

· vazivová

· elastická (kolagenní)

 

v OBRATLE

- krční = nízká těla, otvory v příčných výběžcích, 1.obratel - nosič (atlas) = není tělo obratle, 2 oblouky, kývavé pohyby hlavy, 2.obratel - čepovec (axis) = na horním okraji čep opírající se o oblouk nosiče = otáčivé pohyby hlavy

v PÁTEŘ

- typické zakřivení, prohnutí dopředu = lordóza (krční a bederní část páteře) a prohnutí dozadu = kyfóza (hrudní a křížová část páteře)

- skolióza = vychýlení páteře do strany

(viz. obrázky str.5)

ONEMOCNĚNÍ KOSTÍ

· DNA = nadměrná konzumace potravin obsahující puriny.Konečným produktem jejich metab. je kys. močová.Její krystalky se hromadí u kloubů, působí záněty a následně silné bolesti (léčbou je dieta)

· OSTEOARTRITIDA = důsledek opotřebování kostí věkem, nejčastěji klouby vystavené velké námaze. Dochází k rozpadu chrupavky a kosti se vzájemně dřou o sebe

· REVMATICKÁ ARTRITIDA = začíná zánětem synoviální membrány pokrývající kloub, na povrchu kloubu zánětlivá ložiska, vznik zjizvené tkáně mezi kostmi, ta tvrdne a srůstá s kloubem. (Příčinou jsou pravděpodobně viry a chybná imunitní reakce.)

 

 

SVALY

- spolu s kostrou tvoří jeden funkční celek = pohybovou soustavu

- svaly (musculi) jsou nejobjemnější tělesnou soustavou

- představují 40% tělesně hmotnosti

- asi 600 v lidském těle

- z mezodermu,nezralá buňka = myoblast, uvnitř myoplasma (sarkoplasma), každá buňka chráněna sarkolemou

- svaly spolupracující = synergisté, svaly zabezpečující opačný pohyb = antagonisté

STAVBA KOSTERNÍHO SVALU

- rozlišujeme masitou část (svalové bříško) a šlachy + svalové cévy a nervy

- základní stavební jednotkou masité části jsou svalová vlákna (mnohojaderná).

- Větší počet vláken (10 - 100) je spojen řídkým vazivem = tvoří snopečky = ty se spojují ve snopce = tvorba svalového bříška (hlavy)

- Složení ze 75% vody, 24% látky ústrojné (hl. bílkoviny aktin, myosin) a 1%látky neústrojné

- hl.energetickým zdrojem svalové činnosti jsou sacharidy (hl.glykogen)

- na povrchu tenký vazivový obal = svalová povázka (fascie)

- na obou koncích přechod svalu v pevné šlachy - připojení se ke kostem

- svalové cévy = výživa, tepny přivádí kyslík a živiny, žíly odvádějí zplodiny látkové přeměny

- svalové nervy = převádění nervových impulsů, vstupují do svalu, rozbíhají se v tenké větévky pro jednotlivá svalová vlákna.Ty jsou dvojího druhu:

§ motorická (hybná) - vzruchy z hybných ústředí mozku a míchy do motorických plotének ve svalu = podněcování sval.vláken ke stahu - zajištění pohybu

§ senzitivní - vedení vzruchu opačným směrem, inf. o napětí svalu a šlach, jsou východiskem pro reflexní reakce

SUBMIKROSKOPICKÁ STAVBA MYOFIBRILY

- v cytoplazmě sval.vlákna jsou podélně uloženy myofibrily (příčina podélného pruhování)

- tvořeny dvojlomnou (anisotropní) bílkovinou myosinem a jednolomnou (isotropní) bílkovinou aktinem = myofibrila je tak tvořena základními válcovitými úseky (sarkomerami), které umožňují její smršťování - ty pak tvoří část svalové buňky - následuje svazek sval.buněk a sval.

- podnět ke sval.stah přichází po motorickém nerv.vlákně.(1 vlákno inervuje vždy více sval.vláken = tzv.motorická jednotka) Nervový vzruch způsobí vylití mediátoru (acetylcholinu) do štěrbiny nervosvalové ploténky = vznik akčního potenciálu, uvolnění Ca iontů, proběhne reakce mezi myosinem a aktinem (myosin se nasouvá na aktin - zkracuje se délka myofibrily, přitom se štěpí molekuly ATP = SVALOVÝ STAH. Pak se vazby mezi M a A uvolní = UVOLNĚNÍ SVALU

pozn.svalová únava = po namáhavé,dlouhotrvající práci.Příčinou je vyčerpání zdrojů energie ATP a nahromadění zplodin metabolismu (kys.mléčné)

ROZDĚLENÍ SVALOVÉ TKÁNĚ

Ř hladká svalovina = jádro symetricky uprostřed

= samosebeřízení

= sval.pracuje pomalu, ale na výdrž, téměř nepodléhá únavě

= trávicí trubice (od 2/3 jícnu po konečník - ten už ne!), plíce vejcovody, močový měchýř, děloha)

Ř příčně pruhovaná sval. = kosterní svalstvo, jádra na povrchu

= ovládána naší vůlí

a) bílá - světlejší, velmi málo sarkoplasmy, velmi rychlé smršťování myofibril, rychlá únava

b) červená - více sarkoplasmy, vysoké % myoglobinu, smršťování pomalejší, práce na výdrž, více odolnosti proti únavě

c) červená přechodného typu - fce.regenerační, nejpomalejší smršťování, plně ovládána vůlí (př. jazyk)

Ř příčně pruhovaná srdeční = základ srdce, svalová vlákna izolovaná, jádra uprostřed

= žádná schopnost regenerace

NÁZVY A FUNKCE SVALŮ

Fce.:

§ ohybače (flexory)

§ natahovače (extenzory)

§ přitahovače (adduktory)

§ odtahovače (abduktory)

§ svěrače (sfinktery)

§ rozvěrače (dilatátory)

Svaly - nejdelší = krejčovský

- nejkratší = mimické

- nejsilnější = žvýkací

SVALY LIDSKÉHO TĚLA

svaly hlavy:

v čelní

v spánkový

v kruhový oční

v kruhový ústní

v zevní žvýkací

v mimické

v týlní

svaly krku:

v nadjazylkové

v podjazylkové

v zdvihač hlavy

svaly horní končetiny:

v deltový

v dvojhlavý pažní

svaly hrudníku:

v velký a malý sval prsní

v přední pilovitý

v přímý břišní

v zevní a vnitřní šikmý břišní

v pilovitý přední

v trapézový

v podhřebenový

v malý a velký oblý

v střední a velký hýžďový

svaly dolní končetiny:

v krejčovský

v přímý stehenní

v pološlašitý

v trojhlavý lýtkový

v Achillova šlacha