maturitní otázky, seminárky a referáty


Biologie - Oběhový systém*

Autor: Jana Pešková

Tip imaturita.cz: Zašlete svůj text a vyhrajte knížků z Nakladatelství Radek Veselý!

                                            21.Oběhový systém a krev

 

Krev, tkáňový mok, míza – tělní tekutiny sloužící k udržování stálého vnitřního prostředí (homeostázi)

 

                                            Krev (Haema, Sanquis)

fce -  přenos dýchacích plynů (O2, CO2) a živin (organ. a anorganických látek)

-        udržování stálé tělní teploty

-        odvod odpadních látek

-        rozvod hormonů po těle

-        tvorba protilátek

-        ženy  5,3 - 5,5 l , muži 6 l, ztráta 1,5 l tepenným a  2,5 l žilným krvácením způsobuje exitus

Složení

-Krevní plazma – tekutá složka krve, je průhledná a má nažloutlou barvu

                          - složení -  91% voda

-                                    - anorganická složka (soli –NaCl- 0,09 % = fyziologický roztok, K+)

-                                    - organické složky – bílkoviny (albuminy – mají schopnost vázat na sebe vodu, udržují       

-                                                                      její množství v těle

-                                                                   - globuliny   ,     ,    - pro přenos tuků jsou důležité   ,     a    

-                                                                          se podílí na tvorbě protilátek

-                                                                   - fibrinogen – důležitý pro srážlivost krve, napomáhá při tvorbě         

-                                                                      trombocytů

-                                                                   - cukr (glukóza)- v krvi 3,5 až 4 %. Nejdůležitější zdroj energie,

-                                                                      z krve je neustále odčerpáván, koncentrace glukózy

-                                                                      v krvi = glykémie

-                      - PH krevní plazmy je 7,4

 

-Červené krvinky - erytrocyty

-        mají podlouhlé bezjaderné buňky

-        fce – přenos kyslíku z plic do tkání a CO2 z tkání do plic

-        muži 4,5 – 5,5 mil., ženy 3,5 – 4,5 mil., novorozenec 7 mil.(hned po narození počet klesá)

-        životnost je asi 120 dní (3 – 4 měsíce), pak zanikají ve slezině

-        po narození se tvoří a dozrávají v kostní dřeni, asi do 4 roku mají všechny kosti plně vyvinutou kostní dřeň, v dospělosti červené krvinky produkují jen krátké a ploché kosti

-        obsahují hemoglobin – má dvě složky- hemová složka obsahující atom dvojmocného železa .V těle je

-                                                                3,5 – 5 g, při rozkladu se uvolňuje jako firitin, který se 10 % vyloučí a  

-                                                                90 % se uloží v játrech a je znovu použit na  tvorbu nových, jeho             

-                                                                množství určuje počet čer. krvinek

-                                                                     - globin – bílkovina, při rozpadu se uvolňoje jako bilirubin

-                                                                (žločové barvivo) a odvádí se do žlučníku, při špatné fci jater se        

-                                                                vyloučí do krve = infekční žloutenka

-                                  - hemoglobin + O2 – oxyhemoglobin

-                                  - hemoglobin + CO2 – karboninohemoglobin

-                                  - hemoglobin + CO – karboxyhemoglobin

-         

        - hematokryt – poměr veškerých krevních buněk v plazmě

    erytropoetin – hormon, který vylučují ledviny, ovlivňují množství erytrocytů

-         

-Bílé krvinkyleukocyty

-        - bezbarvé, jaderné,větší než červené

-        - jsou obsaženy v krvi, míze, tkáňovém moku i na jiných místech v těle

-        - tvoří se v kostní dřeni, slezině, patrových mandlích a brzlíku

-        - zdravý jedinec má 4000 – 10 000 leukocytů, novorozenec 20 000, ale během 14 dní se cyklus upraví na   4000

-        - podle vzhledu jádra se dělí na : -granulocyty – mají laločnatě členěné jádro

-                                                             -agranulocyty – mají nesegmentované jádro

-                          granulocyty- neutrofilní – 75% mají schopnost fagocytózy

-                                              - eozinofilní – množí se při alergiích, mají schopnost snížit účinek alergenů,

-                                                 nejsou schopni fagocytózy

-                                              - bazofilní – pomnoží se při parazitálním onemocnění (škrkavka)

-                        agranulocyty  (lymfocyty) – vylučují se na všech sliznicích, obalí a zlikvidují infekci

-                                                                   - T lymfocyty – požírají veškeré virové a bakteriální nákazy, tvorba        

-                                                                      v brzlíku, zajišťují buněčnou imunitu

-                                                                   - B lymfocyty – zajišťují protilátkovou imunitu

-         

-                  - monocyty – největší bílé krvinky, pomnožení u nádorových onemocnění, mají největší schopnost    

-                                         fagocytózy

-        - leukogram – grafické znázornění leukocytů

-        - diapedéza – průnik leukocytů přes tkáně buňky

-         

-Krevní destičkytrombocyty

-        fce srážlivost krve

-        vznikají jako úlomky z velkých krevních buněk kostní dřeně

-        dospělec 300 tis., novorozenec 400 –450 tis. než dojde k přizpůsobením s vnějším prostředím

-        podstatou srážení krve je přeměna fibrinogenu, rozpuštěného v plazmě, ve vláknitý nerozpustný fibrin, vše je řízeno enzymaticky, enzym protrombokinóza se vyplavuje do krve a působí na inaktivní       enzym – protrombin  - ten se mění na trombin a ten ovlivňuje činnost bílkoviny fibrinogenu, fibrinogen se mění na vláknitý fibrin, který vytvoří mřížku a zabrání tak průtoku krve.

-        Tromb – krevní sraženina

-                    - pokud se dostane do plic = plicní embolie, do srdce = infarkt, do mozku = mozková mrtvice

-        srážlivost krve ovlivňuje vitamín K (v tlustém městě)

 

                                                           Onemocnění krve

-hemofilie – genetická choroba vázaná na pohlavní chromozom X = tímto onemocněním trpí zejména muži,        

                     ženy jsou jen přenašečky, způsobuje zvýšení krvácivosti, nebezpečí vykrvácení

-anémie – chudokrevnost, snížení množství hemoglobinu v objemové jednotce krve

-leukémie – rakovina krve, prudký pokles červených krvinek a nárůst monocytů

-srpkovitá anémie –chronický nedostatek červených krvinek, trpí jí převážně  žluté rasy

-leukocytóza – rozmnožení leukocytů nad hranici 10 tis.

-leukopenie – pokles leukocytů pod hranici 4 tis.

 

Sedimentace –rozdělení krve na červené krvinky, bílé krvinky a krevní plazmu

                                     Krevní skupiny

-byly objeveny českým psychiatrem Janem Jánským a jsou čtyři A, B, AB, 0

-u skupin A, B rozlišujeme několik podskupin A1 – A14, B1 – B4

-červené krvinky obsahují shlukovatelné látky – aglutinogeny – A, B

-v plazmě jsou obsaženy aglutininy – anti A, anti B

-krevní skupiny : A – aglutinogen A, aglutinin anti B

                               B – aglutinogen B, aglutinin anti A

                              AB – aglutinogen A a B, ale žádný aglutinin

                               0 – žádný aglutinogen, aglutininy anti A a anti B

                  

                               0 – universální dárce, přijmout může jen od 0

                              AB - dárce pro AB, může brát ode všech

                              A – dárce pro A a AB, přijmout může od A a 0

                               B – dárce pro B a AB, přijmout může od B a 0

 

Rh faktor – 75% lidí má Rh+, 25% Rh-  

-        jestli-že je žena Rh- a muž Rh+ sleduje se plod, pokud by bylo dítě Rh+, vytvoří si tělo matky      

-        protilátky, u prvního těhotenství skoro bez problémů, s počtem dětí stoupá množství protilátek, musí se podávat antisupresiva

 

                                                                   Imunita

-        odolnost organismu proti nákaze

-        vrozená – v prvním roce života jsou v krvi dítěte protilátky, které přešli z těla matky v plodovém období     

-                         přes placentu

-        získaná – tvorba protilátek proti antigenu v krvi

-                     - přirozená – po prodělání choroby,očkování oslabených bakterií

-                     - umělá – očkování protilátek  

 

Srdce (Cor, Cardia)

-nepárový dutý orgán tvořený příčně pruhovanou svalovinou –myokard

-váha 250 – 350 g

-uložen v levé části dutiny hrudní (plíce zde mají jen 2 laloky)

-je pokryto dvěma tenkými vazivovými blánami – epikard, perikard (osrdečník), vnitřek srdce vystlán 

 nitroblánou srdeční – endokard – z něj jsou tvořeny chlopně

-má čtyři části –2 síně (atrium) a 2 komory (ventrikulus)

-chlopněcípaté – oddělují komory od síní, dvojcípá (levá část), trojcípá (pravá polovina)

-            - poloměsíčité – oddělují komory od tepen a žil

-ze srdce jdou tepny a do srdce žíly

-výživa srdeční svaloviny se děle prostřednictvím věnčitých cév (koronárních), v důsledku jejich napětí dojde k 

  infarktu

-je řízeno autonomně,základní impuls podává sinusový uzlík (uložen v pravé síni) = impuls veden do  

 síňokomorového uzlíku (uložen v dolní části pravé síně) =impuls zpracován = Hisovým můstkem je veden dále

 ze síně do komory (1. větev Hisova můstku do pravé komory, 2. větev do levé) = odtud jsou impulsy pomocí

 Purkyňových buněk vedeny do celé srdeční svaloviny, činnost srdce ovlivňují chemo a baroreceptory.

-činnost srdce – dochází ke střídání systoly (stahu) a diastoly (ochabnutí)

-                  -  1. fáze – systola síní – krev se vytlačuje do komor, síň je v systole, komora v diastole, obě síně 

-                                    se stahují naráz, cípaté chlopně jsou otevřeny a poloměsíčité uzavřeny 

-                  -  2. fáze – systola komor – komory se naplní krví a dojde ke stahu, protože jsou uzavřeny chlopně  

-                                    cípaté a měsíčité otevřeny je krev vystřikována do tepen, mezitím se síně opět plní  

-                                    odkysličenou krví  

-                  -  3. fáze – diastola komor – komory i síně jsou na desetinu sekundy v ochabnutí, srdce odpočívá

-                                    tzv. třetí ozva

-adrenalin – hormon nadledvinek, vylučuje se přímo do krve a zvyšuje výkonnost srdce

-noadrenalin – snižuje srdeční činnost

-thyroxin – hormon štítné žlázy, podporuje srdeční činnost

 

-tep – počet srdečních stahů

  - norma u dospělce je 70 tepů /min.,u dětí do 3 let 140 tepů/min.

  - tep při bazálním metabolismu (spánku) je asi 40 tepů/min.

-tlak – systolický při námaze

   - diastolický při ochabnutí

   - průměrný tlak ve 25 roku života je 120/60 =systolický/diastolický

   - tonometr – přístroj na měření tlaku

   - hypertenze – vysoký krevní tlak

   - hypotenze – nízký tlak

-objem krve, která proteče srdcem za minutu je u žen 4 – 5 l a u mužů 5 – 6 l

-zásobárny krve – játra 3/4 l, slezina 1/2 l,kůže 1/2 l

 

Krev proudí pomocí cév :

-tepny (artérie), nejpružnější cévy, vedou okysličenou krev ze srdce, ve stěnách jsou baro a chemoreceptory

-        na povrchu vazivo prostoupeno nervovými zakončeními

-        pod vazivem jsou elastická vlákna (obsahují elastin),pod nimi je hladké svalstvo, jehož vnitřek je vyplněn dlaždicovými epitely

-žíly (vény), odvádějí krev z vlásečnic do srdce, mají podobnou stavbu jako tepny, ale mají méně elastinu,  

-        v dolních končetinách mají vény kapsovité chlopně, které pomáhají krvi dostat se zpět do srdce a

-        zabraňuje vracení krve

-vlásečnice (kapiláry), tenké tepénky tvořeny jen vrstvou dlaždicového epitelu, slouží k výměně dýchacích 

            plynů a živin mezi krví a tkání, vedou do žil

 

Velký tělní krevní oběh

-        levá komora (okysličená krev) = aorta – směřuje vzhůru (aorta vzestupná), vystupují tepny věnčité, aorta se otáčí a klesá dolů, vychází z ní tepny, které vyživují orgány =  z oblouku aorty pravá a levá krkavice, pravá a levá podkličková tepna (horní končetiny) = sestupná aorta – dělí se na pravou a levou kyčelní tepnu (dolní končetiny) = krev se sbírá žilami (dolní dutá žíla a horní dutá žíla), teče do pravé síně

Malí plicní oběh

-        pravá komora = plicnice = plíce = žilou do levé síně

-         

Slezina (Lien)

-        funkčně patří k cévní soustavě, uložena u žaludku v levé brániční klenbě, během embryonálního vývoje zde vznikají červené krvinky, po narození tady zanikají, ve slezinových mízních uzlinách vznikají lymfocyty, při nárazech snadno praská = silné vnitřní krvácení

 

Mízní soustava

-slouží k očistě organismu

-míza (lymfa) – bezbarvá tělní tekutina, která má podobné složení jako krevní plazma, kromě ojedinělích 

                          monocytů a eosinofilních leukocytů, jsou zde především lymfocyty

                        - začíná mízními vlásečnicemi = mízní cévy = mízní uzliny (všude po těle, kromě mozku)

-hlavní uzliny – krční, podpažní, tříselní

                  - při nádorových onemocnění bývají vystouplé, ale nebolí

Brzlík (Thymus)

-je součástí mízní soustavy, nachází se pod hrudní kostí, důležité hlavně v dětství, zvyšuje obranyschopnost

 organismu, v období puberty začíná atrofovat, produkuje hormon brzdící dospívání