Marketing a management - Poptávka

Autor: autor neznámý

1. Poptávka, D (demand)

= je množství statků a služeb, které jsou kupující ochotni koupit za určitou cenu

- rozlišujeme:    - agregátní (celková) poptávka = souhrn všech zamýšlených koupí

                        - individuální poptávka = poptávka jediného kupujícího

                        - dílčí (tržní) poptávka = poptávka po jednom výrobku

- při vymezení poptávky ekonomové berou v úvahu rozpočtové omezení (Všichni známe z každodenního života situaci, kdy bychom si velmi rádi něco koupili, ale nemůžeme, protože nemáme dostatek penz. Obecně říkáme, že jsme limitováni naším rozpočtovým omezením.)

- ekonomickou teorii zajímá právě jen poptávka v rámci rozpočtového omezení neboli tzv. efektivní koupěschopná poptávka ® má vliv na situaci na trhu (Touhy spotřebitele, které nejsou podloženy penězi, nemají bezprostřední ekonomický význam.)

 

Křivka poptávky

= ukazuje, za  jakou cenu jsou kupující ochotni koupit určité množství poptávaného produktu

- vyjadřuje závislost poptávaného množství (statků a služeb) na ceně, při ostatních faktorech        neměnných

- má dvě proměnné:      množství statků (služeb) Q        vztah mezi proměnnými

                        cenu P                          vyjadřuje křivka poptávky

- její tvar a sklon je pro různé statky a služby docela odlišný

- je klesající, což je projevem zákona klesající poptávky

 

 

 

 

 

 

 

 

Zákon klesající poptávky

- poptávka závisí na řadě faktorů, rozhodujícím je cena statků (služeb)

= s rostoucí cenou poptávka klesá (poptávané množství klesá)

= (podle něj když cena vzroste, poptávka klesne, když cena klesne, poptávka vzroste)

Klesá-li cena a zboží se stává levnějším, stává se přitažlivějším (lákavějším) pro kupující. Jednak pro ty kupující, kteří by si za původní cenu výrobek nekoupili, jednak pro ty, kteří za nižší cenu koupí více výrobků, než by koupili za cenu původní.

 

Musíme důsledně odlišovat:

1. posun po křivce - změna poptávaného množství vlivem změny ceny (viz.zák.kles.popt.)

2. posun křivky - změna poptávky vyvolaná jinými než cenovými vlivy (faktory)

                   - původní poptávková křivka ztratí platnost a vznikne nová poptávková                           křivka, která má jiné umístění popř. i jiný tvar

                   - změny jiných faktorů (než ceny) znázorňujeme jako posuny poptávkové                        křivky - doprava nebo doleva

 

Jaké jiné faktory mimo cenu ovlivňují poptávku?

1. Změny cen jiných statků a služeb ® cen substitutů a komplementů

Komplement (komplementární statky)

            - jde o statky, které se vzájemně doplňují (např. auto - benzín, čaj - citrón,                    magnetofon - kazeta, auto - pojistka, apod.)

            - jestliže vzroste (poklesne) cena jednoho z nich vyvolá pokles (vzrůst) poptávky                       po tomto statku, ale i po statku s ním komplementárním

            Př.: Ceny aut.

            Dejme tomu, že ceny aut se nezměnily, a přece zlevněný benzín vyvolal zvýšenou                       poptávku po autech i po něm samém. Benzín je komplement auta.

Substitut (substituční statky)

            - jde o zaměnitelné statky (např. chleba - rohlík, káva - čaj, hovězí - vepřové                maso, apod. )

            - vzrůst ceny jednoho z nich vyvolá bezprostředně růst poptávky po druhém z               nich a naopak tzn. zdraží-li se jeden ze substitutů,spotřebitel se začne více zajímat               o jiný substitut, který je levnější (přesune se poptávka od jednoho substitutu k                  druhému) ® tomuto jevu říkáme substituční efekt

            Př.: Sledujeme poptávku po hovězím mase.

            Dejme tomu, že cena hovězího se nezměnila. Přesto může poptávka po hovězím                        klesnout,a to tehdy, sníží-li se cena vepřového. Poptávka se přesune k vepřovému.

 

2. Změny velikosti důchodu (rozpočtového omezení)způsobují posun celé poptávkové křivky.     Tomuto jevu říkáme důchodový efekt.

    Zvýšení důchodu ® způsobí posun popt. křivky doprava nahoru

    Snížení důchodu ® způsobí posun popt. křivky doleva dolů

    Stejný důchod ® způsobí posun po potávkové křivce, což záleží na ceně statku (služeby)

                         (viz. zák. kles. popt.: zvýšení ceny® menší množství zakoupených statků,

                                              snížení ceny® větší množství zakoupených statků)

   U různých druhů statků a služeb bude posun popt. křivky různě výrazný. Např. u                nezbytných spotřebních statků bude posun, vlivem změny důchodu, nepatrný.

 

3. Změny v preferencích lidí, tj. v potřebách, zájmech, módě. (např. ještě před 40. lety málokterý muž vyšel na ulici bez klobouku. Kloboučnictví bylo kvetoucím oborem. Během krátké doby se pak klobouky přestaly nosit, poptávané množství kleslo.)

   - na lidi působí reklama, informovanost

   - rozdílné preference plynou i z rozdílných podmínek spotřeby - např. lidé v Holandsku více    využívají jako dopravní prostředek kolo, Norové konzumují více ryb, Francouzi více vína,...

 

Příklady:

a) zlevnění komplementu (benzínu)        c) zvýšení mezd

b) zlevnění substitutu (vepřového masa) d) zvýšený zájem (móda) o sportovní obuv

 

 

 

 

 

Poznámka: Elasticita (pružnost) poptávky zn., že u jednotlivých druhů statků a služeb může                    mít poptávková křivka jiný skon (tvar). Ukazuje do jaké míry změna ceny                      ovlivňuje poptávané množství.

 

2. Nabídka, S (supply)

= je množství statků a služeb, které výrobci dobrovolně dodají na trh při určité ceně

- rozlišujeme:    - agregátní (celková) nabídka = souhrn všech zamýšlených prodejů ,                              se kterými přicházejí výrobci na trh (nabídka všech podniku na trhu                           působících)

                        - individuální nabídka = nabídka jednoho výrobce, jednoho podniku

                        - dílčí (tržní) nabídka = nabídka určitého výrobku různými podniky                                                        (jde o nabídku na trhu jednoho výrobku)

Křivka nabídky

= vyjadřuje ochotu podniků prodat za určitou cenu určité množství výrobků

- vyjadřuje závislost nabízeného množství (statků a služeb) na ceně, při ostatních faktorech neměnných

- má dvě proměnné:      množství statků (služeb) Q tj. objem      vztah mezi proměnnými

                        cenu P                                  vyjadřuje křivka nabídky

  (Objem je závislá proměnná, cena je nezávislá proměnná.Objem nabídky je závislý na ceně.)

- je rostoucí, což je projevem zákona rostoucí nabídky

Poznámka: Nabídka - je znázorněna celou křivkou nabídky

            Nabízené množství - je bodem na křivce nabídky (jde o objem nabídky při                                      konkrétní ceně)

 

 

 

 

 

 

 

Zákon rostoucí nabídky

- nabídka závisí na řadě faktorů, rozhodujícím je cena statků (služeb)

= s růstem ceny nabídka roste

= (růst ceny vyvolá růst nabídky, pokles ceny vyvolá pokles nabídky)

Prodávat za vysokou cenu je určitě pro výrobce zajímavější (přitažlivější) než prodávat levně. Proto růst cen vyvolá zvýšený zájem o výrobu, přiláká výrobce, vyvolá zájem o růst výroby u těch, kteří dříve vyráběli méně.

 

Musíme důsledně odlišovat:

1. posun po křivce - změna nabízeného množství vlivem změny ceny

2. posun křivky - změna nabídky vyvolaná jinými než cenovými vlivy (faktory)

                   - původní nabídková křivka ztratí platnost a vznikne nová nabídková                               křivka, která má jiné umístění popř. i jiný tvar

                   - změny jiných faktorů (než ceny) znázorňujeme jako posuny nabídkové                          křivky - doprava nebo doleva

Jaké jiné faktory mimo cenu ovlivňují nabídku ?

1. Náklady výroby (na jednotku produkce)

- ty se mění pod vlivem:       • cen vstupů (výrobních zdrojů) - dražší nebo levnější např.                       suroviny, nižší nebo vyšší mzdy pracovníků,...

                                           • technického pokroku, který zlevňuje výrobu (např. zavádění                  automatizace do výroby)

- pokles nákladů umožňuje se stejnými zdroji vyrobit větší množství výrobků, zvýšit nabízené množství na trhu

 

2. Ceny alternativních výrobků, které může výrobce vyrábět s danými zdroji.

Př.: Farmář může pěstovat žito nebo ječmen. Pokles ceny ječmene vede farmáře ke zvýšení    nabídky žita, ačkoli cena žita se nezměnila.

 

3. Změny výrobních podmínek různého druhu. Např. výkyvy počasí, které zmenšují nebo zvětšují úrodu, sezónnost produkce (např. v zimě nesou slepice méně vajec).

 

4. Organizace trhu - fungování trhu může být ovlivňováno např. určitými formami státní regulace (dovozní přirážky ovlivňují nabídku automobilů Škoda na domácím trhu)

 

Příklady:

a) vyšší ceny vstupů                              c) pokles cen alternativních výrobků

b) technický pokrok                             d) neúrodný rok

 

 

 

 

 

 

 

3. Rovnováha

- na trhu dochází k neustálému střetávání S a D  (prodávajících a kupujicích)

- trh je v rovnováze jestliže se S = D a cenu v tomto případě nazýváme rovnovážnou cenou      (Pe)

- stav rovnováhy je však na trhu vyjímečný !

- cenu, která vzniká na trhu při aktuálním (momentálním) vztahu S a D, nazýváme tržní            cenou (exituje v daném okamžiku, jako výraz momentálního stavu S a D)

- při jiné než rovnovážné ceně vzniká přebytek nebo nedostatek nabízeného množství ve            srovnání s poptávkou

- při nerovnováze na trhu začínají působit tržní síly, které mění ceny, S a D

 

 

 

 

 

 

 

Změny tržní rovnováhy v příkladech

1) Změny v nabídce

- posun S; D se nemění

Př: S ® S1  neúrodný rok podune S do S1

            poptávka po bramborách se nemění

      S ® S2  snižování nákladů na výrobu

 

2) Změny v poptávce

- posun D; S se nemění

Př: D ® D1 zvýšení mzdy, zlevnění komplementu,

            zdražení substitutu

      D ® D2 opadnutí módního zájmu