Základy společenských věd - Francouzské osvícenství a encyklopedisté

Autor: Daniela Bednářová

FRANCOUZSKÉ OSVÍCENSTVÍ

víra v člověka, v jeho schopnosti, rozum, vědomosti + názorová tolerance

CHARLES LOUIS MONTESQUIEU (1689 - 1755)

cesty po Evropě, hlavně v Anglii - zaujala ho náb. tolerancí, pol. svobodou,...

dílo:     Duch zákonů - zabývá se státoprávními otázkami (jako Locke), historií a formou práva, státu a společenských institucí

přidává tam nové myšlenky - rozdělení st. moci:   výkonná

                                                                                    zákonodárná (s tím přišel J. Locke)

                                                                                    nezávislá soudní (to je nové) - bez ní dochází k potlačení svobody

velký kritik absolutistické vlády a teorie dělby moci

zákony musí být tak přizpůsobeny národům, pro které jsou vytvořeny, že jen náhodou se mohou zákony jednoho státu hodit pro jiný

při utváření zákonů se musí přihlížet k povaze půdy, rozlehlosti, fyzická povahy země, podnebí + návaznost k obyvatelstvu - počet, povaha, bohatství, náboženství, způsobům, mravům

zákony dohromady tvoří ducha zákonů - jsou mezi sebou ve vztazích jednotlivé zákony států, zákony jsou nutné vztahy, vyplývají z povahy věcí, všechno má své zákony - člověk, zvířata,...

člověk je řízen neměnnými zákony

FRANCOIS MARIA VOLTAIRE (1694 - 1778)

psal romány, eseje, teoretický představitel osvícenství

osvícenství podle něj je určeno především horní šlechtě = aristokracii

vítá společenské změny, ale měly by vycházet zhora od osvícenského panovníka

deista - Bůh stvořil svět, ale dál už do něj nezasahuje

  X

(teista - Bůh stvořil svět a řídí

 ateista - Bůh neexistuje)

JEAN JACQUES ROUSSEAU (1712 - 1778)

spis:            Rozprava o původu a příčině nerovností mezi lidmi

bezprostřední příčina nerovnosti mezi lidmi je soukromé vlastnictví - příčinou bídy a pokrytectví, morálního úpadku společnosti

chtěl odstranit nerovnost a soukromé vlastnictví-  tím by mohla být nastolena rovnost všech

("Rovnost, volnost, bratrství")

pokud občané budou podléhat jen zákonům, s nimiž souhlasí, budou svobodní - pojem suverenita lidu

"Svoboda je poslušnost vůči zákonu, který jsme si stanovili."

nerovnost - tělesná, přirozená

spis:    O společenské smlouvě neboli zásady st. práva 

svoboda, rovnost - 2 hlavní předměty zákonodárné soustavy

FRANCOUZŠTÍ MATERIALISTÉ A ENCYKLOPEDISTÉ

potírali náboženství a víru a též víru v duchovní substanci

myšlení = fyziologický proces

DIETRICH VON HOLBACH (1715 - 1771)

spis     Systém přírody - zdůrazňování materialismu, vše je jenom hmota a její pohyb a hmota je vše, co působí na naše smysly = materialisrický monismus - vychází z atomismu

            Zdravý rozum

LA METTRIE (1709 - 1751)

podle něj není třeba rozlišovat mezi živou přírodou, strojem a člověkem

myšlení považuje za fyziologický proces

zjednodušování (redukcionismus) člověka na pouhý stroj

DENIS DIDEROT (1773 - 1784)

naopak proti zjednodušování člověka na pouhý biologický mechanismus (stroj)

dílo: Encyklopedie věd, umění a řemesel - 28 svazků

encyklopedie shrnovala veškeré vědění této doby, podíleli se na ní i další:

d´ALAMBERT (1718 - 1783)

napsal úvod k této encyklopedii - věk, náboženství a filosofie ustoupil století vědy

materialistický filosof