Účetnictví - Právní úprava účetnictví v ČR

Autor: Simona Kališová

·        kdo je povinen vést účetnictví

·        jaké zásady se musí dodržovat při vedení účetnictví

·        čem pojednává Zákon o účetnictví

 

U nás je účetnictví upraveno zákonem o účetnictví č. 563/1991, který vstoupil v platnost 1. 1. 1992. Zákon navrhlo ministerstvo financí, které za něj zodpovídá. Tento zákon upravují i finanční zpravodaje (na konci účetního období zveřejňují např. obsah účetní závěrky), kde ministerstvo financí zveřejňuje všechny změny týkající se účetnictví, všechny pokyny pro vedení účetnictví.

„Postupy účtování“ - časopis týkající se účetnictví - vydává min. financí.

 

Zákon o účetnictví

 

I. část: Kdo je povinen vést  účetnictví                                                                                                                                             

·        ten, kdo pro daňové účely chce vykazovat tzv. výdaje na zajištění, dosažení a udržení příjmu (u toho kdo vede účetnictví zdaňujeme rozdíl mezi příjmy a výdaji. Jinak zdaňujeme veškeré příjmy).

·        každý, kdo vede účetnictví se nazývá účetní jednotka. Nezáleží na právní formě. Účetnictví se vykazuje za celou účetní jednotku (5 prodejen - vykazuji účetnictví za všechny prodejny najednou). Účetní jednotka může být fyzická nebo právnická osoba.                                                                                                                                  Fyzická osoba je ten, kdo podniká na základě živnostenského listu nebo koncesní listiny, nebo jiných předpisů (advokáti, lékaři). Účetní jednotkou je ta daná osoba.                            Právnická osoba je každá firma zapsaná v obchodním rejstříku (u každého obchodního soudu). Účetní jednotka je daná společnost.

·        za účetnictví zodpovídá účetní jednotka. Každá účetní jednotka má přiřazené IČO (identifikační číslo). Platí, že každá účetní jednotka má svoje číslo a DIČ (daňové identifikační číslo), které musí jednotka uvádět. Číslo přidělí: DIČ - finanční úřad, IČO - živnostenský úřad nebo obchodní rejstřík. Pokud bude účetní jednotka podnikat v Krkonoších a stálé bydliště bude mít v Praze, registrovat se bude v místě trvalého bydliště. Pokud by bylo právnická osoba, registrovat se bude v místě provozu firmy. Zda bude jednotka právnická nebo fyzická osoba si může zvolit sama. Jakmile fyzická osoba zaměstnává více než 25 zaměstnanců, musí se nechat zapsat do OR a tím se stane právnickou osobou.

·        účetní období od 1. 1. - 31. 12. Během jednoho účetního období nesmíme měnit: účetnictví (J,P), způsoby oceňování. Fyzická osoba vede účetnictví ode dne, který je uveden na živnostenském listě. Právnická osoba vede účetnictví ode dne zápisu do OR - nikoliv ode dne vzniku společnosti. Den vzniku společnosti - den, kdy byla podepsána zakladatelská listina nebo společenská smlouva a byla potvrzena notářem. Právnická osoba může od tohoto dne podnikat. Zapsání do OR může trvat i 3 měsíce

·        účetnictví se vede úplně, průkazně (účetní doklady), musí věrně zobrazovat skutečnost (běžné a příští účetní období – náklady a výnosy zahrnovat do období se kterým souvisí). Účetnictví vedeme v českém jazyce a v korunách (cizí měnu přepočítáváme kurzem platným pro daný den).

 

II. část: Jaké jsou u nás povolené účetní soustavy

·       jednoduché účetnictví (vedou fyzické osoby)

·       podvojné účetnictví (právnické osoby)

                                                      

 

                                                          ÚČETNÍ SOUSTAVA

 

 

               JEDNODUCHÉ                                                            PODVOJNÉ

                  ÚČETNICTVÍ                                                             ÚČETNICTVÍ

 

                                                                                  

                         MANAŽERSKÉ                             FINANČNÍ

 

 

                                        rozpočetnictví              kalkulace              vnitropodnikové

                                      (zabývá se budoucností)     (provoz restaurace)

 

 

 

Účetní knihy v jednoduchém účetnictví:

·      peněžní deník

·      kniha pohledávek a závazků

·      pomocné knihy: inventární knihy o majetku, kniha jízd, pokladní kniha

 

Knihy v podvojném účetnictví:

·      deník

·      hlavní kniha

·      knihy analytické evidence

Do účetních knih zapisujeme jen na základě účetních dokladů.

 

Náležitosti účetních dokladů:

1.   označení dokladu (faktura)

2.   popis účetního případu (nákup, prodej, nárok pracovníků na mzdy)

3.   označení účastníků (razítko, hlavička)

4.   peněžní částka nebo údaje o množství a o ceně

5.   datumy - datum uskutečnění účet. případu, datum vyhotovení dokladu

6.   podpisy - alespoň podpis osoby vyhotovující doklad

 

     Pokud doklad nesplňuje podmínky, nemůžeme ho použít jako účetní doklad a musíme k němu vystavit nový účetní doklad, který je bude splňovat.

 

Náležitosti daňových dokladů:  jako účetní doklad +

1. DIČ: 004 - RČ - fyzická osoba 0047960160010  (004 = číslo finančního úřadu)

             004 - IČO - právnická osoba         00428305

2.   sazba daně z přidané hodnoty DPH v procentech - 5%, 22%

3.   sazba DPH v korunách

4.   cena bez DPH

 

 

 

 

 

 

III. část: Účetní uzávěrka, účetní závěrka

              Účetní uzávěrka - uzavření účetních knih (hlavní knihy). Poté následuje účetní závěrka.

Účetní závěrka: JÚ - sestavuje se: výkaz o majetku a závazcích

                                                         výkaz pohledávek a výnosů.

                                                         Oba výkazy jsou součástí daňového přiznání.

                                          PÚ -  rozvaha

                                                   výkaz zisků a ztrát (Z+Z)

 příloha k účetní závěrce (týká se především informací o podnikání: kdy začali podnikat,...)

     Účetní závěrka může být v rozšířené nebo zkrácené formě. Údaje zasíláme na finanční úřad, statistiku nebo OR.

 

IV. část: Způsoby oceňování

·      nominální hodnotou - (peněžní prostředky, ceniny)

·      cenou pořízení (skutečná cena výkonu)

·      pořizovací cenou (cena pořízení + náklady spojené s pořízením - doprava, montáž, úroky) - nakupovaný majetek

·      vlastními náklady (zjištěné úplnou kalkulací)

·      reprodukční pořizovací cenou (znalecký odhad - cena nad 40 000,- Kč , cena obvyklá) - majetek z aukce, vložený automobil do firmy

 

V. část:  Inventarizace majetku

Inventura - je zjištění skutečného fyzického stavu

Inventarizace - sladění stavu zaznamenaného v účetnictví se skutečným stavem majetku a závazků zjištěným inventurou.

 

Stravy zjištěné inventarizací:

manko - účetní stav je větší než skutečný  (u majetku)

schodek - -„-  (u peněz)

přebytek - skutečný stav větší než účetní stav

skutečný stav = účetní stav

 

Manko v normě - určité procento z tržby - 0,1% - větší % schvaluje finanční úřad (0,5%). (Určitá motivace zaměstnanců - prodavač zeleniny se bude snažit o co nejmenší škodu zboží, aby si mohl nechat dané % z tržby).

 

Manko nad normu

·      zaviněné - pohledávka za zaměstnancem

·      nezaviněné - živelné pohromy, vykradení - hradí pojišťovna)

                    Strhnout manko z platu zaměstnance, může zaměstnavatel je tehdy, pokud se zaměstnancem podepsal dohodu o hmotné odpovědnosti a škoda nepřesahuje 4 měsíční platy. (dohoda o hmotné odpovědnosti je kolektivní - 3 prodavačky). V jiném případě musí strhávání manka schválit soud.

 

 

 

VI. část: Úschova účetních písemností

úschova 10 let

co se týká zaměstnanců 20 let

 

VII. část: Jak velké jsou pokuty za nedodržení zákona o účetnictví, použití výpočetní techniky

Pokuta za nedodržení účetního zákona 500 000 - 1 000 000,- Kč

 

Základní zásady účetnictví:

 

Účetní zásady vycházejí z předpokladu:

·        nepřetržitosti provozu účetní jednotky v obdobích po sobě následujících

·        nezávislosti jednotlivých účetních období, založené na postupech umožňujících vyjádřit veškeré skutečnosti související s daným účetním obdobím

·        definování účetního období (kalendářní rok)

 

1.      Zásada účetní jednotky – vymezení účetní jednotky jako relativně uzavřeného celku, za který je vedeno účetnictví, a za které je sestavována účetní závěrka.

2.      Zásada nepřetržitosti trvání účetní jednotky – vyplývá povinnost vedení účetnictví v období po sobě následujících od vzniku až do zániku ÚJ. Jestliže není zajištěno trvání ÚJ, je nutno přistupovat jinak při oceňování majetku.

3.      Zásada nezávislosti jednotlivých účetních období – ÚJ zaznamenává účetní případy do období, s nímž časově a věcně souvisí, to znamená v den uskutečnění. Účetní období je 1 rok. Dodržování zásady nezávislosti účetního období vyvolává nutnost náklady a výnosy časově rozlišovat.

4.      Zásada objektivity účetnictví – to znamená vést účetnictví úplně, průkazně a správně, aby věrně zobrazovalo předmět účetnictví (zobrazení majetku, závazků, jmění, nákladů a výnosů, hosp. výsledku)- úplné účetnictví (zaúčtovat všechny účetní případy v účetním období) – průkazné účetnictví ( doloženy všechny účetní případy a zápisy o nich inventarizací majetku a závazků) – správné účetnictví ( nebyly porušeny povinnosti uložené zákonem)

5.      Zásada bilanční kontinuity – návaznost konečných stavů a počátečních stavů mezi jednotlivými účetními obdobími. Nelze měnit způsoby oceňování, odepisování, účtování.. v průběhu účetního období. Účetní závěrku tvoří rozvaha (bilance), výkaz zisků a ztrát a příloha. Výsledky účetní závěrky jsou používány pro potřeby FÚ, banky, společníků, orgánů účetní jednotky…

6.      Zásada oceňování majetku a závazků – správnost účetnictví a věrné zobrazení předmětu účetnictví jsou závislé na reálném ocenění majetku a závazků. Používá se tzv. historických cen. Aktiva se oceňují v okamžiku pořízení v pořizovacích, reprodukčních cenách, ve vlastních nákladech atd.

7.      Zásada opatrnosti – souvisí s reálným oceněním. Do ocenění musíme promítnout rizika, ztráty, znehodnocení, které jsou ÚJ známy při sestavování účetní závěrky. Je promítnuta do osnovy především tvorbou rezerv a OP.

8.      Zásada zákazu kompenzace – je zakázáno vzájemné vyrovnání aktiv a pasiv, nákladů a výnosů nebo příjmů a výdajů.

9.      Zásada stálosti metod v běžně vedeném účetnictví především ve vztahu ke

      způsobům oceňování, postupům odepisování a postupům účtování.