Marketing a management - Hospodářská politika státu, trh

Autor: autor neznámý

1. Základní problémy hospodářské (ekonomické) politiky státu

Zájem ekonomické (hospodářské) politiky státu v TE se soustřeďuje na tyto základní okruhy:

1. Na vývoj ekonomického (hospodářského) cyklu

2. Na ekonomickou rovnováhu

3. Na ekonomický růst.

Cílem státních zásahů v těchto oblastech je zajistit stálý a plynulý rozvoj ekonomiky bez velkých otřesů pro společnost.

 

1.1. Vývoj hospodářského cyklu (HC)

Hospodářský cyklus nám ukazuje (zobrazuje) vývoj vzestupů a poklesů ekonomiky. Vzestupy a poklesy se neustále střídají.

Hospodářské podmínky nejsou nikdy stálé. Prosperitu může vystřídat panika nebo katastrofa (špatná úroda, nedostatek surovin, velký vzestup cen ropy, válka, krize, ....Þ podle toho se může odvíjet tvar hospodářského cyklu.

 

Křivka HC

Průběh HC je nepravidelný - nekonečný sled výkyvů nahoru a dolů. Jednotlivé fáze mají různou dobu trvání. Ještě se nepodařilo žádné ekonomice vyhladit ekonomické výkyvy.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Hospodářský cyklus má 4 fáze:

1. konjunktura (expanze) = období rozmachu

     - od sedla postupně nastupuje oživení ekonomiky

     - ekonomika se začíná zotavovat

     - začínají se zvyšovat podnikové a spotřebitelské výdaje

     - podniky si uvědomují, že se podmínky lepší a začínají rozšiřovat své činnosti

     - podniky více investují a očekávají vysoké zisky

     - nezaměstnanost klesá s najímáním dalších pracovníků

     - zvyšuje se životní úroveň

 

2. vrchol = horní bod obratu (ozn. jako přehřátá konjunktura)

     - podniky produkují na plný nebo téměř plný výkon

     - podnikové investice a spotřebitelské výdaje jsou na velmi vysoké úrovni

     - v ekonomice je plná (téměř plná) zaměstnanost - tzn. ti, kteří hledají práci, ji mohou                        obvykle najít

     - poptávka po statcích a službách se zvyšuje, zvyšují se také ceny  Þ  tím vznikají                 předpoklady pro další fázi HC

 

3. recese - období útlumu (trvá-li recese déle než 1/2 roku pak ekonomové hovoří o depresi)

     - podniky a spotřebitelé snižují své výdaje (klesají spotřebitelské nákupy)

     - výroba v podnicích se snižuje a jsou propouštěni pracovníci Þ roste nezaměstnanost

     (podniky postupně omezují výrobu)

     - prudce klesají investice podniků do budov, strojů a zařízení

     - zisky podniků rovněž klesají a roste počet úpadků

     - snižuje se životní úroveň

 

4. dno (sedlo) - dolní bod obratu

     - podniky pracují na snížený výkon

     - nezaměstnanost je velmi vysoká, je težké najít práci, mnoho podniků bankrotuje

 

Co je příčinou HC?

Při vysvětlování výkyvů HC ekonomové rozlišují mezi vnějšími a vnitřními událostmi.

Vnější příčiny

- jsou vnější události ovlivňující ekonomiku např. vynálezy a inovace, války, mezinárodní hospodářské smlouvy, významné politické nebo sociální události, apod.

• Populační změny ovlivňují poptávku po statcích a službách. Populační růst vede ke zvýšení produkce a zaměstnanosti, která odstartuje konjunkturu a vrchol. Snížení populace bude mít opačný účinek.

• Vynálezy a inovace. Významné změny v technice, např. vývoj automobilu, letadla, počítače, vedly k rozvoji podnikatelské aktivity a investování. To bylo zase následováno zvýšením pracovních příležitostí a obdobím konjunktury a vrcholu.

• Války a politické události, embarga, ropné krize, členství v různých mezinárodních hospodářských institucích ovlivňují směr HC.

 

Vnitřní příčiny

- jsou události uvnitř ekonomiky, které pravděpodobně nastartují konjukturu nebo recesi HC

• Spotřeba. Jakmile se produkce, zaměstnanost a prodej zvyšuje, vstupuje HC do období konjunktury a vrcholu. Zvyšují se spotřebitelské výdaje. V opačném případě výrobe je omezována, pracovníci jsou propouštěni a ekonomika vstupuje do fáze  recese. Spotřebitelské výdaje se snižují.

• Podnikové investice do kapitálových statků, strojů a zařízení vytvářejí dodatečné pracovní příležitosti, čímž zvyšují kupní sílu spotřebitelů. Zvýšení výdajů vytvořené počátečním zvýšením investic vede opět k dalšímu investování, spotřebě a celkové produkci.

• Činnost státu. Stát může některými postupy postrčit HC dolů nebo nahoru. Dělá to 2 způsoby. První spočívá v pravomoci státu zdaňovat a vydávat peníze. Druhá využívá regulace nabídky peněz a úvěrů v oběhu.

 

Př:   Jednou z nejhorších hospodářských krizí (depresí) byla tzv. Světová hospodářská  krize v 30. letech tohoto století. V Československu poklesla průmyslová výroby, snížil se podstatně zahraniční obchod - vývoz, byla vysoká nezaměstnanost.

 

 

Vývoj HC provází: 1. vývoj cen - v zájmu ekonomické politiky je předejít vzestupu cen, tj.                                inflaci

                         2. nezaměstnanost

 

Inflace

- má 2 pojetí:

1. Inflací rozumíme vzestup průměrné cenové hladiny (úrovně cen) v ekonomice.

Pozn.: Někdy i růst cen skupiny zboží a služeb např. potravin, ropy, může ovlivnit průměrnou            hladinu cen. Inflaci ještě nemusí znamenat růst cen jednotlivých ek.statků a služeb,                      je-li kompenzován poklesem cen jiných druhů ek. statků a služeb.

 

2. Inflace se definuje jako nadměrná emise peněz ( velké množství peněz v oběhu, spotřebite-

    lé mají peníze, ale není zač je utratit).

 

Inflaci měríme:

Míra inflace je definována jako míra změny cenové hladiny

                           cenová hladina (rok t)   -   cenová hladina (rok t - 1)

Míra inflace  =                                                                                           x  100    (v %)

                        cenová hladina (rok t - 1)

 

Míra inflace vypovídá o tom je-li ekonomika zdravá nebo nemocná. S vysokou mírou inflace jsou znehodnocovány úspory, zhoršuje se schopnost peněz plnit funkce míry hodnoty (měřírko cen) a uchovatele hodnoty.

 

Současná  míra inflace je kolem 10 % a cílem  pro nejbližší období je 9 %.

 

Nástroje vlády, jimiž lze čelit poklesu kupní síly peněz a úspor v důsledku inflace:

a) zvýšení úrokových sazeb u vkladů v peněžních ústavech v souladu s růstem cen. Týká se také úrokových  sazeb u úvěrů.

b) zvyšují se mzdy, sociální dávky o stejné procento, jakým rostou ceny - valorizace.

 

Pozn.:

Deflace - opak inflace, pokles cen pro nedostatečnou poptávku.

Stagflace - je to vysoká inflace v období stagnace - doprovází ji vysoká nezaměstnanost.

 

1.2. Ekonomická rovnováha

- představuje v TE soulad mezi nabídkou a poptávkou na všech trzích

- narušuje ji: vzrůst nezaměstananosti a inflace

 

Nezaměstnanost

V TE je obvyklý stav, kdy část práce schopných občanů nemá odpovídající zaměstnání a tudíž je nezaměstnaná. Za nezaměstnané jsou přitom považováni ti občané, kteří aktivně hledají vhodné zaměstnání a jsou zaregistrováni na úřadu práce.

Nezaměstnanost měříme pomocí míry nezaměstnanosti. Určitá míra nezaměstnanosti  je přirozenou součásti TE. 

 

                                počet nezaměstnaných, kteří aktivně hledají práci

Míra nezaměstnanosti =                                                        x 100

                                    ekonomicky aktivní obyvytelstvo

 

Pozn. Reion NJ se řadí mezi regiony s vyšší mírou nezaměstnanosti.

 

Za přirozenou míru nezaměstnanosti lze považovat takovou, při níž počet nezaměstnaných je nižší nebo rovný počtu volných pracovních míst.

počet nezaměstnaných = počet volných pracovních míst

 

Formy nezaměstnanosti

1. Frikční nezaměstnanost bývá ozn. jako přirozená míra nezaměstnanosti

Vzniká v důsledku neustáleho pohybu lidí mezi oblastmi a pracovními místy. Je chápána jako vyhledávací nezaměstnanost (počet nezaměstnaných = početu volných pracovních míst). Vyjadřuje plynulé přecházení pracovníků z jednoho zaměstnání do jiného. (Nezaměstnaní pracovníci shánějí lepší zaměstnaní).

 

2. Strukturální nezaměstnanost

Objevuje se tam, kde je nesoulad mezi nabídkou práce a poptávkou po ní. Poptávka po určité práci se zvyšuje, zatímco po jiném druhu práce se snižuje a nabídka se ani v jednom případě nedokáže dostatečně rychle přizpůsobit. Vzniká v důsledku změn ve struktuře odvětví v NH. Úřady práce organizují rekvalifikační kurzy.

 

3. Cyklická nezaměstnanost

Vzniká tehdy, je-li celková poptávka po práci nízká. Je dlouhodobá.

 

4. Sezónní nezaměstnanost

Vzniká poklesem poptávky ve specifických oborech, kde provádění určité práce lze vykonat pouze v některých  ročních obdobích (např. v zemědělství, stavebnictví, cestovním ruchu apod.).

 

5. Preference volného času

Nezaměstnaní dávají přednost volnému času před práci v důsledku nízké úrovně reálných mezd. (Dávají přednost volnému času před zaměstnáním).

 

1.3. Ekonomický růst

ER se rozumí zvýšení celkového produktu země během určitého období (rok).

Jak lze měřit hodonotu produkce?

- pomocí makroekonomických agregátů: 1. HNP

                                             2. HDP

ad. 1) HNP

= vyjadřuje peněžní hodnotu všech statků a služeb, které byly vyrobeny všemi výrobními  zdroji daného státu a to nejen v tuzemsku, ale i v zahraničí, za určité období, většinou za jeden rok

- obsahuje pouze finální výrobky a služby tj. produkty, které lidé kupují pro spotřebu

 

ad. 2) HDP

= vyjadřuje peněžní hodnotu finální produkce, která byla vytvořena za určité období (jeden rok) výrobními zdroji, které působily na území příslušného státu.

 

Chtějí-li vládní ekonomové vyčíslit HDP, musí sečíst částky, které vydaly 3 sektory ekonomiky (domácnosti, podniky a vláda) na nákup finálních produktů.

Sečtou:             1. výdaje domácností

            2. investice, tj. nákup nových kapitálových statků podniky

            3. vládní nákupy statků a služeb

            4. čisté vývozy tj. rozdíl mezi vývozy a dovozy statků

 

Hranice produkčních možností (HPM)

- každá společnost má omezené možnosti, jak velké produkce může dosáhnout

- hranice těchto možností je dána výrobními zdroji

- výrobní zdroje jsou vzácné, společnost se musí rozhodovat, jak tyto zdroje rozdělit mezi výrobu jednotlivých ek. statků a služeb

Graf HPM

= zobrazuje všechny možné (maximálně dostupné) kombinace ekonomických statků a služeb, které mohou být vyrobeny při daných výrobních zdrojích

 

 

 

 

 

 

 

A: ekonomika s poměrem kapitálových a spotřebních statků, který je obvyklý v produkci vyspělých ekonomik

B: tento poměr je v rozvojových zemích

C: výrobní zdroje jsou neefektivně využívány

D: představuje kombinaci kapitál. a spotřebních statků, které s danými zdroji vyrobit nelze

- vyspělost ekonomiky je tím vyšší, čím dále od středu se pro danou ekonomiku nachází HPM

- např. zlepšení ve výrobě nebo získání dodatečných zdrojů umožňují posouvat časem HPM  tj. doprava nahoru ® takové posouvání nazýváme ER  (ER posunuje křivku HPM doprava nahoru)

- produkuje-li navíc ekonomika to, co lidé chtějí, roste s posunem HPM i životní úroveň

- možnosti rozvoje ekonomiky záleží i na tom, kde na příslušné křivce leží bod udávající skutečný produkovaný poměr spotřebních a kapitálových statků

            •čím více vpravo (čím níže, B) na křivce je bod, tím horší jsou rozvojové možno-                       sti ekonomiky (tzn. ekonomika má příliš vysokou spotřebu a příliš malou akumu-                 laci kapitálu)

 

ER nastává tehdy, když:

1) Spočenost produktivně zapojuje více výrobních zdrojů

2) Společnost objeví cesty jak dosavadní zdroje účiněji využívat (rostoucí zkušenosti, vzdělanosti, technologického pokroku, recyklace,...)

 

 

2. Trh

= je obecné označení místa, kde se střetává nabídka s poptávkou

- je místem střetávání a vzájemného působení tržních subjektů 

- vznikal postupně zdokonaloval se rozvojem dělby práce a směny

 

2.1. Tržní subjekty a vazby

Základními subjekty trhu jsou:

a) Domácnosti (obyvatelstvo)

     - na trhu produktů (statků a služeb) vystupují jako kupující

     - na trhu výrobních faktorů (zdrojů) vystupují jako prodávající, protože jsou vlastníky                        výrobních faktorů (zdrojů)  ®  práce, půdy a kapitálu

     - VF prodávají podnikům, aby za získané důchody (mzda, renta, úrok) mohly nakupovat                  statky a služby potřebné pro uspokojení potřeb ® tj. základním cílem jejich účasti na trhu

b) Podniky

     - vyrábí statky a služby za účelem prodeje

     - na trhu produktů vystupují jako prodávající (přicházejí na trh produktů proto, aby své                     výrobky přeměnily v peníze, za které by mohly nakoupit VF za účelem opakování výroby)

     - na trhu VF vystupují jako kupující

     - cílem jejich účasti na trhu je dosažení maximálního zisku

c) Stát

     - vstupuje na trh jako specifický subjekt, jehož cílem je trh ovlivňovat

     - na trhu může vystupovat jako prodávající (státní podniky) nebo jako kupující (státní                        zakázky)

     - na trh působí prostřednictvím svých institucí a zákonodárných orgánů

     - ovlivňuje trh proto, že se snaží svou činností odstranit některé negativní dopady činnosti                  trhu, které trh sám nevyřeší

 

Zjednodušené schéma tržního koloběhu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Trh produktů

Podniky zde nabízejí své statky a služby. Proti jejich nabídce stojí poptávka domácností, která podnikům za zakoupené statky a služby platí. Pro podnik jsou tyto platby peněžními příjmy (tržbami). Vzájemným působením nabídky a poptávky jsou určovány ceny a potřebné množství statků a služeb.

 

Trh VF

Podniky zde vystupují na straně poptávky. Proti nim stojí domácnosti, které nabízejí svou pracovní sílu. Jsou-li vlastníky dalších VF mohou nabízet půdu i hmotný kapitál k pronajmutí. Peněžní prostředky mohou podnikům nabízet přímo např. nákupem cenných papírů podniků nebo prostřednictvím bank, které shromažďují vklady obyvatel a půjčují takto získané prostředky podnikům, tj. poskytují jim úvěr. Domácnosti (obyvatelstvo) za nabídnuté a podniky využité VF dostávají důchody. Pro podniky jsou to náklady tzn. musí platit za využívání VF. Vzniklé náklady podniky hradí z tržeb.

Důchody - souhrnné označení pro všechny příjmy domácností

                - jsou tvořeny:           mzdou (podniky platí za práci zaměstnance)

                                    rentou (je vyplácena vlastníkům půdy za její pronájem)

                                    úrokem (je vyplácen věřitelům za zapůjčení peněz)

                                    nájmem (je vyplácen vlastníkům hmotného kapitálu (=ka-                                                               pitálových statků) za jejich pronájem)

                                    zisky (podniky rozdělují zisky akcionářům prostřednic-                                                              tvím dividend - u a.s.)

 

Stát (státní správa)

Daně odvádějí domácnosti i podniky do státního rozpočtu např. daně z příjmu, DPH, daň z nemovitostí, apod.

Vládní výdaje

- do domácností - např. mzdy zaměstnancům státní správy, starobní důchody, podpory v neza-                          městnanost, přídavky na děti, sociální příspěvky (na bydlení, pohřebné, ...), apod.

- do podniků - stát poskytuje účelová dotace (např. do zemědělství)

              - stát je vlastníkem některých podniků a organizací, a proto se podílí na jejich                               hospodaření (např. nemocnice, státní školy, ...)

 

2.2. Rozdělení trhů

Trh můžeme členit z různých hledisek

1. Podle územního hlediska rozlišujeme trh:

     - místní (nabídka statků a služeb v místě - vesnice, město N. Jičín,..)

     - oblastní, regionální (nabídka statků a služeb ve větším územním celku, může popř. týkat               krajových "specialit" např. karlovarské oplatky, moravské sudové víno, ...)

     - národní (je to trh v rámci státu nebo státního celku)

     - světový (je výsledkem vývoje vývoje dělby práce a souvisí s mezinárodním obchodem)

 

2. Podle předmětu prodeje a koupě lze trhy rozdělit na:

     - trh produktů (trh statků a služeb, výrobků a služeb) - uskutečňuje se na tržištích, v                                    obchodech a na burzách (ropa, bavlna, káva, ....)

                        tržiště, obchody - zde je zboží fyzicky přítomno

                        burzy - zde není zboží fyzicky přítomno

     - trh výrobních faktorů jde o souhrnné označení pro:

            trh práce           - je místem, kde lidé nabízejí práci a podniky práci poptávají

                        - uskutečňuje se na úřadech práce, prostřednictvím inzerátů

            trh půdy            - je zvláštním trhem, protože půda se jiných statků a služeb odlišuje:

                                    a) pevnou alokací (nelze ji přemiťovat)

                                    b) omezeným rozsahem (nelze ji rozšiřovat)

                                    c) kvalitou tj. její úrodnost se může v čase měnit podle                                                   způsobu hospodaření

            trh kapitálu       - předmětem obchodování na tomto trhu je hmotný kapitál (= kapitá -                                         lové statky)

     - finanční trh - je samostatný trh, kde se střetává nabídka peněz a cenných papírů s                                                 poptávkou po nich

                            - jeho základem je bankovní soustava

Trh produktů, výrobních faktorů a finanční trh jsou navzájem úzce propojeny viz. koloběh.

 

3. Podle množství druhů zboží rozlišujeme:

     - individuální trh - je trh jednoho výrobce nebo jehdnoho spotřebitele

     - dílčí trh - je trh na kterém se prodává a kupuje jediný druh zboží (trh spotrovních bot, trh                              osobních automobilů, trh plnotučného mléka, apod.)

     - agregátní trh - je trh veškerého zboží (celkový trh)

 

2.3. Funkce trhu

- hlavní funkcí je slaďování nabídky a poptávky

- každý z výše uvedených trhů má proto svůj vlastní nástroj

Trh produktů - jeho funkcí je slaďovat nabídku statků a služeb a poptávku po nich a tím                                         zajišťovat ekonomickou rovnováhu

               - nástrojem jsou ceny, které nastolují rovnováhu na tomto trhu

Trh práce - jeho funkcí je slaďovat nabídku práce a poptávku po ni

                 - nástojem je cena práce tj. mzda

Trh půdy - jeho funkcí je slaďovat nabídku půdy a poptávku po ni

                - nástrojem je cena půdy tj. renta

Trh kapitálu - jeho funkcí je slaďovat nabídku hmot. kapitálu a poptávku po něm

              - nástrojem je cena kapitálu tj. nájem

Finanční trh - jeho funkcí je slaďovat nabídku peněz a cenných papírů a poptávku po nich

                    - nástrojem je cena peněz (cenných papírů) tj. úrok (úroková míra)

 

Předpoklad fungování trhu

1. Soukromé vlastnictví majetku

     - v ČR proběhla tzv. privatizace (obchodů a podniků) a stále probíhá restituce tj. vrácení                  majetku bývalým vlastníkům

2. Konkurenční, soutěživé prostředí

     - znamená, že je větší počet výrobců určitých statků a služeb, kteří si navzájem konkurují                  např. kvalitou výrobků, cenou, lepším servisem, apod.

 

 

2.4. Funkce vlády v tržní ekonomice a selhání trhu

Existuje mnoho problémů, které trh vyřešit nedokáže a navíc má řadu negativních vedlejších účinků. Odstraňovat negativní účinky tržního selhání je úkolem vlády. Stát tedy v jistém smyslu doplňuje trh (tržní mechnismus). Nejdiskutvanějším problémem naší doby je míra a způsob státních zásahů do tržního mechanismu.

Ekonomické funkce vlády:

1) Zabezpečování maximální efektivnosti NH

     - zde je vláda nucena se potýkat s projevy tržního selhání:

     a) nedokonalá konkurence

          - snižuje ekonomickou efektivnost trhu (tržního mechanismu)

          - jednou z jejich forem je monopol

          Monopol (jeden prodávající)       - ovládá většinu trhu, sám určuje výši cen výrobků

                                    - za těchto podmínek je působení nabídky a poptávky                                                        omezené

                                    - vláda se snaží působení omezovat pomocí tzv. protimo-

                                    nopolních zákonů

     b) neschopnost trhu zabezpečit produkci některých důležitých veřejných statků

          Veřejné statky - jsou ekonomické aktivity, které jsou využívány (spotřebovávány)                                         všemi lidmi společně, a to bez ohledu na to, zda za ně platí či ne

                                  - nelze produkovat na ziskovém principu, takže leží mimo oblast                                      působení trhu

                                  - stát zakládá, financuje a řídí státní podniky a jiné organizace, které                                     zabezpečují jejich výrobu; peněžní prostředky na tyto účely získává                                       vláda z daní od podniků a obyvatelstva (domácností)

                                  - např. budování dálnic, silnic, dopravní značení (světla, křižovatky,                                      značky), veřejné osvětlení, městské parky, škosltví, zdravotnictví, ...

     c) externality

          - jsou zdrojem neefektivnosti

          - vznikají tehdy, když výroba nebo spotřeba jednoho subjektu způsobuje nezamyšlené                             náklady nebo přínosy (prospěch) jiným subjektům (tzn. výrobek nebo služba má                                    vedlejší účinky na někoho třetího, který se však výroby nebo služby přímo neúčastní)

          - mohou existovat mezi spotřebiteli, mezi výrobci, mezi spotřebiteli a výrobci

          - rozlišujeme (existují) dva druhy externalit, podle toho jestli jiným subjektům přináší                                 náklad nebo prospěch:

          1. Kladné (pozitivní) externality - činnost jednoho ekonomického subjektu přináší                                                                   prospěch jinému, přičemž jej nemusí hradit

          2. Záporné (negativní) externality - činnost jednoho ekonomického subjektu přináší                                                                  náklady subjektu jinému, které mu nejsou hrazeny

Příklady:

ad.1)

- péče hospodáře o své pole. Tím, že pole udržuje nezaplevelené, stará se o přístupové cesty, ochraňuje je proti vodní a větrné erozi, správně hnojí apod. pomáhá nejen sobě, ale i okolním zemědělcům a  životnímu prostředí. Za tuto užitečnou práci však nedostává žádnou finanční odměnu.

- 1 člen rodiny si zakoupí knihu, kterou si přečte a pak ji zapůjčí další osobě, které vznikne  prospěch tzn.má určitý zážitek z přečtené knihy, aniž by se finančně na koupi knihy podílela

ad.2)

- Znečišťování životního prostředí. Viník znečišťuje (poškozuje) své okolí, aniž by byl nucen platit odpovídající náhradu poškozeným. V okolí žijí lidé a dýchají škodlivé látky, které viník vypustil do ovzduší.

 

2) Zajišťování určité spravedlnosti

     - je snaha o spravedlivější rozdělování důchodů ve společnosti

     - tato snaha vyústila ve 2 základní opatření:

     a) vysoké příjmy jsou progresívně zdaňovány tj. čím vyšší příjem, tím vyšší je sazba daně

     b) část prostředků ze státního rozpočtu je pak rozdělována mezi občany s nejnižšími 

     příjmy a osoby, které nejsou nebo nemohou být výdělečné činné např. starobní, invalidní

     důchody, podpory v nezaměstnanosti, přídavky na děti, sociální příspěvky (na bydlení, ..)

     - takto se vláda v TE snaží snižovat velkou důchodovou nerovnost, kterou vytváří tržní                      mechnismus (systém, trh)

 

3) Zajišťování stability ekonomiky

     - tj. udržování ekonomické rovnováhy , což je úkolem vlády (trh je velmi nestabilní) např.                  cenovými regulacemi