Filosofie - Poznávací psychické procesy, citové a volní

Autor: autor neznámý

Poznávací psychické procesy, citové a volní
(vnímání, paměť, myšlení, řešení problémů)

Poznávací - vnímání, myšlení, řeč
- na náš organismus působí různé podněty prostřednictvím smyslových orgánů
- tyto podněty jsou vedeny do centrálního nervového systému a zde vznikají tzv. počitky - což jsou nejzákladnější prožitky našeho vnímání, které si v podstatě neuvědomujeme. Souhrn počitků = vjem - výsledek vnímání, spojený s prožitkem a uchovaný v paměti a zkušenostech člověka.

VNÍMÁNÍ
- psychický proces, kterým poznáváme to, co v daném okamžiku působí na naše smyslové orgány
- informuje nás o okolním světě (lidech, krajině), ale i o vnitřním stavu orgánů našeho těla (bolení zubů)
- dělíme ho:
podle podnětů, které působí na naše smysly

1. zrakové
2. chuťové
3. sluchové
4. čichové
5. hmatové
6. vnímání stavu a pohybu vnitřních orgánů

- může být ovlivněno:

1. předchozí zkušeností (obecně)
2. výběrovostí a zaměřením našeho vnímání
3. organizování do smysluplných celků
4. myšlením
5. zákony (podobnost, uzavřenost)
6. vlastnostmi člověka
7. způsobem zpracování podnětů

Sociální vnímání = vnímání lidí kolem nás

PAMĚŤ
- tvoří ji soubor psychických procesů
- je to vlastnost, která umožňuje osvojení zkušenosti
- 3 fáze procesů paměti:

1. zapamatování - uložení do paměti
2. uchování - přebývání v paměti
3. vybavení - aktualizace příslušných vědomostí

zapamatování - vštípení do paměti je ovlivněno:
a) znalostí významu
b) logickým seřazením
c) zapojením co největšího počtu smyslů

Na základě zapojení smyslů rozeznáváme:

- paměť názornou - zraková, sluchová, čichová, hmatová, chuťová
- paměť slovně logickou - týká se toho, co je vyjádřeno slovy
- paměť podle druhu činnosti - hudební, technická,…
- paměť podle trvání - krátkodobá (telefonní čísla)

dlouhodobá (potřebné věci, průběžné použití)
bezděčná (náhoda, upoutání)
záměrná (cíl = zapamatování)
zapomínání - normální u každého člověka
obranou - opakování (křivka zapomínání)

Závěr:
Paměť se rozvíjí a zdokonaluje cvičením. Nestačí pouhé mechanické opakování, záleží na motivaci, myšlenkovém zpracování, pochopení toho, co si chceme osvojit.

MYŠLENÍ
- psychický proces, který slouží k řešení problémů
- složité myšlenkové procesy jsou možné jen na základě pojmového myšlení (myslíme v pojmech, které vyjadřujeme slovy)
- pojem = základní stavební jednotka myšlení. Obsahuje podstatné znaky určité skupiny jednotlivých předmětů nebo dějů - je jejich zobecněním (dům - domeček - barabizna).
- Vztah mezi myšlením a řečí - ovlivňují se navzájem
- řeč = základním prostředkem dorozumívání
= základní podmínkou vzniku, vývoje a zachování společnosti
- myšlení = rozvíjí se ve společnosti - mezi lidmi

ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ
- řadu úkolů, které před nás staví každodenní život, řešíme na základě zkušeností
- řešení těch úkolů, s nimiž jsme se dosud nesetkali, pro nás představuje problém

1) Algoritmický způsob řešení problémů - pomocí známého postupu řešíme určité problémy
2) Originální - tvůrčí způsob řešení problémů - dovedeme se podívat na věci a jejich funkce, na různé problémy, novým - neobvyklým způsobem

Tvůrčí řešení problémů:
1) existence problému
2) přípravná fáze - rysy problémů
- hledání prostředků k řešení (nápady)
3) přesná formulace problému- jeho objasnění, zvážení prostředků dostupných k řešení
4) inkubační fáze - na řešení problému vědomě nepracujeme, na nějakou dobu se od něj odpoutáváme
5) nápad k řešení - náhlý silný prožitek
- problém se snažíme vyřešit

heuristika = nauka zabývající se postupy při řešení obtížných úkolů - z řec. slova heureka = nalezl jsem

verifikace = osvěžení - náročné na čas, trpělivost, navrhované řešení musí být zpracováno důkladně, vyzkoušeno, ověřeno, testováno