Dějepis - Sociální poměry na počátku kapitalismu

Autor: Jana Traplová

       sociální poměry na počátku kapitalismu

-         1. průmyslová revoluce = zavádění strojů do výroby ->  sociální důsledky:

§         přesun venkovských obyvatel do měst -> vznik nových společenských vztahů:

·        podnikatel = zaměstnavatel

·        dělník = námezdní pracovní síla

-         > kapitalismus = sociální, politický a ekonomický systém založený na soukromém vlastnictví, volném trhu a prodeji pracovní síly soukromým zaměstnavatelům

§         růst počtu obyvatel ve světě díky urbanizaci, omezení úmrtnosti díky lékařství, zlepšení hygieny, jak pracovní síla používány i děti

§         přesuny obyvatel a to nejen v rámci státu -> přistěhovalectví

§         vznik moderní kapitalistické průmyslové společnosti

x stinné stránky: ničení přírody, dloubá pracovní doba (14-16 hodin), využívání levnějších pracovních sil = ženy, děti; zaváděním strojů propouštěni dělníci => rozbíjení strojů – pokládány za příčinu bídy => počátky organizovanosti dělníků => oborová hnutí

o       chartismus

- 30. léta 19. století, UK

            - vzniklo z Charty lidu

            - požadavky :

                        - zrušení majetkového censu pro vstup do parlamentu

                        - poslanecký plat, tajné hlasování

            × odmítnuto ® bouře (1939)

            1940 založena Národní chartistická asociace

                        O´Connel

                        ® 2. petice

-               - většina realizována později

o       utopický socialismus

=    reakce na sociální nerovnost, učení o ideální, sociálně spravedlivé společnosti -> nespokojenost se stavem společnosti, úsilí vybudovat dokonalý společenský systém a odstranit sociální problémy => utopičtí socialisté z počátku měli vliv na dělnické hnutí

-         Claude Henry Saint-Simon – šlechtic – vzdal se výsad -> odmítá příživnictví ve společnosti: hnací síla pokroku = věda a morálka -> každý má pracovat podle svých schopností -> bohatství z práce, snaha vytvořit industriální společnost pro ty, kteří se podílejí na práci prospěšné pro společnost = dělníci, továrníci, obchodníci

-         Charles Fourier : příčina nespravedlnosti je v systému rozdělování => návrh na přestavbu společnosti, chce zřídit tzv. falangy = výrobní a spotřební družstva zřízena z prostředků podnikatelů

-         Robert Owen: hl. příčina společenského zla = soukromé vlastnictví, náboženství a současná rodina => zkracuje v továrnách pracovní dobu, ruší dětskou práci, stavba dělnických domků, podpora ve stáří x plány nevyšly 

o       marxismus

-         navazuje na utopický socialismus (ale kritizuje ho), anglickou politickou ekonomii a německou filosofii (Hegelovy zákony dialektiky) => hl. představitelé = Marx a Engels – dílo Kapitál a Manifest komunistické strany

§         3 části:

·        dialektický a historický materialismus

·        marxistická politická ekonomie

·        vědecký komunismus

-         > chtějí beztřídní společnost, jejich učení má vliv na programy některých pol. stran, dělnické hnutí – sjednocení dělnických stran:

o       I. a II. internacionála

-         1864 – 1876 Mezinárodní dělnické sdružení -> tzv. 1. internacionála – zakládá sociálně demokratické strany, odborové a družstevní organizace, přijímá marxismus

-         > teorie pak rozpracována Leninem

-         1889 – na sjezdu socialistů v Paříži založena 2. internacionála – nejednotná, sdružovala dělnické strany a odborové organizace

-         > proti válce a zbrojení, odmítá revoluční postup, chce zlepšit pracovní podmínky

x  za 2. světové války se rozpadá -> 1919 obnovena pod vedením britské Labour Party -> 1923 se sdružuje s tzv. 2. internacionálou – pracuje dodnes

o       Pařížská komuna

-         po porážce Francie v prusko – francouzské válce r. 1871 musí přijmout mírové podmínky:

§         přichází o Alsasko a Lotrinsko

§         válečná daň míru = 5 miliard franků ve zlatě do 3 let

-         růst nespokojenosti (nerozhodnost vlády, vojenské neúspěchy, růst cen, špatné zásobování) -> vláda odzbrojuje násilím gardu x ozbrojené střetnutí koncem března 1871 -> občanská válka, vládní vojsko vyhnáno z Paříže -> gardisté spolu s dělníky a řemeslníky obsazují vládní budovu

-         březen 1871 vyhlášena revoluční vláda = Pařížská komuna –> cílem pokus uskutečnit představy o nápravě sociálních křivd

-         po uzavření míru s Pruskem příprava vládních vojsk + pomoc Bismarcka -> květen 1871 útok na Paříž: týden bojů – tzv. krvavý týden – poslední zastřeleni u zdi hřbitova Pére Lachaise