Dějepis - Rozpad rodového zřízení a počátky feudalismu od 5. do 10. st

Autor: Jana Traplová

-         tisícileté období mezi starověkem a novověkem = STŘEDOVĚK

o       periodizace:

§         raný (500 – 1200)

§         vrcholný (1200 – 1500)

§         pozdní (1500 – 1600)

-         > RANÝ STŘEDOVĚK :

o       vznik samostatných středověkých států

o       šíření křesťanství v celé Evropě

o       rozpad rodového zřízení a vznik raně středověkých států

-         6. a 7. stol. vytvořeny zvláště germánskými kmeny barbarské státy:

o       Ostrogótská říše, Langobardská říše

o       Vizigótská říše

o       Vandalská říše

o       Burgundská říše

o       Franská říše -> vznik na území západořímské říše,  postupně ovládla celý západogermánský svět

o       Anglosaská říše

-         > příčiny nedlouhého trvání říší (kromě franské):

o       nepřesně vymezené hranice

o       stálé vnější útoky

o       Germáni tvořili jen menšinu -> splývání s domácím obyvatelstvem -> vznik románských národů

-         > vznik pevnějších státních útvarů -> počátky feudalismu -> vytváření lenní soustavy

o       uspořádání středověk. společnosti:

§         panovník – vládce, nejbohatší feudál, teoreticky vlastník veškeré půdy

§         členové vojenské družiny  - odměňování za zásluhy propůjčením půdy -> později dědičná držba půdy = léno => tzv. leníci, feudálové, držitelé léna – s půdou darování i poddaní = součást léna

§         svobodní rolníci – pracují na pronajaté půdě -> odevzdávají část výnosu

-         > postupně vznikají 2 základní skupiny obyvatel:

§         šlechta = privilegovaná vrstva = dědiční vlastníci půdy – podle majetku:

·        vyšší šlechta

·        nižší šlechta = feudální vrchnost – půda propůjčována poddaným

§         poddaní = neprivilegovaná vrstva -> závislost na feudálovi nebo králi, nesvobodní, připoutáni k půdě = nevolníci

·        závislosti a povinnosti:

o       v případě boje se musí nechat naverbovat

o       renta v úkonech (robota, neplacená práce), v naturáliích (č. vl. úrody + desátky církvi), v penězích (daně)

-         nejpevnější a největší z původně barbarských států = FRANSKÁ ŘÍŠE (482 – 843)

= jediná zůstala z barbarských států = nejstarší -> Frankové se nestěhovali -> výboje na jihozápad a východ – hl. postava + zrod franského státního zřízení:

o       Chlodvík I. (481 – 511) – dynastie Meroveovců

=    1. král, zakladatel říše a sjednotitel Franků

-         přijal křesťanství -> podpora katolické církve

-         > po jeho smrti zdědili zemi jeho 4 synové -> postupný rozpad na celky:

o       Austrasie (Remeš)

o       Neustrie (Paříž)

o       Burgundsko (Orleáns)

o       Aquitánie

-         > příčina sporů a bojů o moc i mezi Meroveovci a šlechtou vedoucí k jejímu definitivnímu rozpadu

§         státní správa:

-         území rozděleno na hrabství v čele s barony a germánská kmenová knížectví v čele s vévody  => 2 druhy aristokracie:

o       vojenská –> vznik obrněných jezdců – odměny za vojenskou službu = půda do osobního vlastnictví -> vznik privilegované vrstvy

o       provinční

§         právní normy:

-         základy právního systému, kodifikace práva -> poč. 6. stol.  Sálský zákoník – čerpá z římského a germánského zvykového práva

-         růst moci správců dvora tzv. majordomů -> postupně omezována moc krále

o       Pipin II. – mocný majordom -> sjednotil Franky, pronikl do  severní Itálie

o       Karel Martel (= Kladivo)

-         odrazil útok Arabů r. 732 u Poitiers -> upevnění říše

-         zakladatel dynastie Karlovců:

o       Pipin III.

-         králem (se souhlasem papeže) za slib pomoci s Langobardy -> po smrti říše rozdělena mezi syny Karlomana  a Karla I. Velikého

o       Karel I. Veliký (768 – 814)

-         nejvýznamnější panovník, po bratrově smrti -> vláda nad celým územím

-         největší výboje a vojenská tažení: např. Itálie, Sasko, zničena říše Avarů, zatlačení Arabů, boje proti Slovanům -> někteří Slované donuceni platit tzv. mírovou daň = tribut

-         > rozšíření území – nutná reforma státní správy:

o       země rozdělena na hrabství spravovaná hrabaty

o       ohrožení hranic -> na obranu zřízeny marky spravovány markrabaty nebo vévody

-         kulturní rozkvět říše => tzv. karolinská renesance:

o       zakládány školy při klášterech, napodobování děl antické literatury

o       nové písmo -> karolinská minuskule –> vznik latinky

-         r. 800 korunován na císaře -> považuje se za hlavu veškeré křesťanské obce => právo a povinnost šířit křesťanství a vést válku proti pohanům => důsledky:

§         závislost císařské moci na papežství

§         odtržení Byzance od západní Evropy

§         položeny základy k vzniku nového útvaru = Svatá říše římská

=    rozsáhlá říše => nepevnost -> r. 843 rozdělena mezi 3 syny Karlova nástupce -  Ludvíka Pobožného:

§         Ludvík Němec – východofranská říše (Německo)

§         Karel Holý – západofranská říše (Francie)

§         Lothar – severní Itálie, Burgundsko, Lotrinsko -> později zánik tohoto státu + další boje (Arabové, Vikingové) => vznik Francie a Německa