Generace Májovců a její přínos české literatuře
Autor: Jiří Pravda

Obecná charakteristika doby
- 1859 - prohraná válka s Itálií (konec bachovského absolutismu)
- 1860 - vydání říjnového diplomu (příslib konstituční monarchie)
- 1867 - Rakousko-Uherské vyrovnání (dualismu = toto vyrovnání zhoršilo situaci v Čechách a na Slovensku - germanizace, maďarizace)


Májovci
- 1857 - vydání almanachu Máj jehož zakladatelem byl Josef Barák a hl. autorem a organizátorem byl Vítězslav Hálek a ostatními autory byli - Jan Neruda, Božena Němcová, Adolf Heyduk, Karel Sabina, Josef Václav Frič, Václav Šolc a Rudolf Mayer

Program Májovců
1) Odvrat od minulosti k přítomnosti
2) Snaha o zobrazení reálné skutečnosti
3) Širší rozhled po evropské kultuře
4) Volání po umělecké svobodě


Jan Neruda (1834-1891)
- narodil se v Újezdských kasárnách
- vystudoval akademické gymnázium a poté se snažil vystudovat práva
- studium nedokončil a začal pracovat jako novinář

Poezie
- Hřbitovní kvítí (1855)
- tato sbírka nebyla přijata ani kritikou, ani nejbližšími přáteli

- Knihy veršů (1868)
- např. O mamince

- Písně kosmické (1878)
- snaha o poznání vesmíru
- projevuje se vliv vědy a techniky
- kladné perspektivy vývoje lidské společnosti

- Balady a romance (1883)

- Prosté motivy (1883)
- tato sbírka je rozdělena do čtyřech částí podle ročních období
- koloběh života člověka

- Zpěvy páteční (1896)
- sbírku uspořádal Jaroslav Vrchlický

Prozaická díla
- Arabesky (1876)
- povídky z Malé strany

- Povídky malostranské (1878)

Novinářská činnost
- Fejetony (kolem 2000 exemplářů)
- např. 1. Máj 1890 - je to o první oslavě svátku práce

Vítězslav Hálek (1835-1874)

- Večerní písně (1859)
- obsahuje drobné lyrické básně přístupné písňové formy
- jeho milostná lyrika vycházela z osobního prožitku šťastné lásky k dívce ze zámožné rodiny, která pozdějším sňatkem zabezpečila existenčně básníka

- Pohádky z naší vesnice (1874)
- sbírka zachycuje humorné (Husar, Šotek, Postilion) i smutné až tragické chvíle života venkovských lidí (Dražba, V lomech)

- Muzikantská liduška (1861)
- nejzdařilejší povídka
- smutný příběh dívky, která donucena pro peníze k nešťastnému sňatku se pomátne na rozumu

- tvoří vesnické povídky, které znamenají vrchol prozaického umění
- Na statku a v chaloupce (1871), Pod dutým stromem (1872)
- obě mají podobnou konstrukci - neradostný život, idylické štěstí, chamtivost bohatých, láska a život v souladu s přírodními zákony u chudých
- Na vejminku (1873)
- dotýká se tragických důsledků, k nimž vede zřizování výminku, probouzející v dětech bezcitnot vůči starým rodičům

- Hálek věnoval v próze pozornost i městskému prostředí
- Poldík Rumař (1873)
- jedna z jeho nejlepších povídek
- vypravuje dojemný příběh o podskalském pískaři, který se obětavě stará o chlapce ženy, kterou kdysi nešťastně miloval
- povidka zdůrazňuje citovou ušlechtilost prostého člověka

Karolína Světlá (1830-1899)
- vl. jménem Kateřina Rottová
- čerpá látku z prostředí pražské měšťanské a aristokratické společnosti
- postavila se kriticky k světu, který příliš dobře znala z vlastního domova i z jiných měšťanských salónů, pobuřovalo ji mravní pokrytectví této společnosti, sobectví rodičovské autority i nesmyslná výchova dívek, jak ji sama okusila
- příznačný rys její celé další tvorby - ušlechtile a obětavě mravní poslání ženských hrdinek
- umělecky nejvýznamnější součást díla Světlé, její vesnická próza, je vesměs námětově umístěna do Podještědí
- největší úspěch u čtenářů měly ještědské romány (závazná problematika, psychologicky vykreslení hrdinové a dramaticky komponovaný děj)

- Vesnický román (1867)
- vypravuje o nešťastném manželství Antoše Jirovce, který přišel jako čeledín na statek a oženil se s ovdovělou rychtářkou

- Kříž u potoka (1868)
- tento román vypráví o Evičce, která po velkém sebezapření a obětavosti zbaví rod Potockých kletby, když se zřekne lásky k bratrovi svého muže

- Kanturčice
- román výchovného vlivu lásky venkovské dívky Enefy k Otíkovi, který za studií podlehl svobodám velkého města a teprve očistným vlivem lásky se mravně obrodí

- Frantina

Jakub Arbes (1840-1914)
- stal se redaktorem Národních listů
- nejhodnotnější částí Arbesovy tvorby je romaneto (název pochází od Nerudy a označuje románovou skladbu menšího rozsahu, v níž prostupují děj úvahy vědecké, filozofické a sociální)
- v Arbesových romanetech vystupují výstřední hrdinové, kteří se ocitají uprostřed neobvyklých a často až příšerných scenériích

- Ďábel na skřipce
- Ukřižovaná
- Svatý Xaverius
- v těchto romanetech triumfuje rozum nad náboženskou vírou

- Šílený Job
- Advokát chuďasů
- v těchto romanetech se soustřeďuje na problém neuznaného, vyjímečného jedince, ubíjeného stísněnými podmínkami

- Kandidáti existence
- v tomto románu se objevují myšlenky utopického socialismu
- líčí se v něm skupina mladých idealistů, kteří chtějí uskutečnit myšlenky utopického socialismu v praxi
- jeden z nich se stane později majitelem průmyslového závodu a dovolí svému příteli, aby zkusil uskutečnit své plány
- pokus byl odsouzen k nezdaru, protože v továrníkovi zvítězí nakonec zištný kapitalista

- Štrajchpudlici
- románem měl zachytit pražské dělnictvo před r. 1848

Adolf Heyduk (1835-1923)
- nerudův přítel a nadšený stoupenec československé vzájemnosti, jíž věnoval několik sbírek

- Cimbál a housle (1876)
- sbírka byla citovým vyznáním lásky ke Slovensku
- písňová forma veršů, scény ze slovenského lidového života
- sbírka vzbudila nadšený ohlas na Slovensku

Gustav Pfleger Moravský (1833-1875)
- vynaložil mnoho úsilí na vytvoření českého románu
- jeho hrdinové, pojatí autobiograficky, ztělesňují autorovy citové problémy (většinou jsou to zklamaní osamělí jedinci, kteří se marně pokoušejí vytrhnout z prostředí, v němž žijí)

- Z malého světa (1864)
- román je z prostředí továrních dělníků
- autor v románu sleduje vztah českých lidových vrstev k němcům, avšak drastické scémy vykořisťování dělníků ve smíchovských kartounkách, jejich živoření i živelný odpor, který je vede k ničení strojů, daly dílu zcela jiné vyznění