Národní obrození Autor: Jiří Pravda - od 70. let 18. století do poloviny 19.století - podmínky vzniku národního obrození 1) Rozpad feudalismu 2) Vliv osvícenství (věda - jazykověda, dějepis) 3) Josefínské reformy     - 1773 - zrušení Jezuitského řádu     - 1775 - povinná školní docházka     - 1781 - zrušení nevolnictví, toleranční patent - stav:   - germanizace území Českého království               - centralizace úřadů (zrušení posledních zbytků zemské samosprávy)               - na území Českého království je spojeno národní hnutí s myšlenkami osvícenství 1. fáze národního obrození Vzdělávací a pololidová tvorba - obrozeneční spisovatelé pokládali literaturu za účinný osvětový (výchovný) prostředek - byl vydán Robinson Crusoe Josef Dobrovský - největší osobnost obrozenecké literatury na přelomu 18. a 19. století - byl ředitelem kněžského semináře, později vychovatelem ve šlechtických rodinách a nakonec soukromým vědcem - zabýval se studiem nejstarších dějin, českým a slovenským jazykozpytem a literárním dějepisem - psal německy a latinsky, ale cítil česky (česky napsal až koncem života několik statí) - Dějiny českého jazyka a literatury - souběžně s vývojem jazyka vylíčil Dobrovský v tomto díle i dějiny české literatury - Zevrubná mluvnice jazyka českého - v tomto díle shrnuje základní zásady mluvnice - měla základní význam pro ustálení spisovné češtiny v době obrození - O prozódii české - zásady správně české prozódie (nauky o rytmičnosti řeči a skládání veršů) - určil, že češtině je vlastní přízvučný verš - tím vytvořil teoretickou základnu pro český verš 19. století - Základy jazyka staroslověnského - největší slavistické dílo, kterým se stal Dobrovský zakladatelem slavistiky - slavistika měla pro národní obrození neobyčejný význam, neboť poznáváním kultury slovanských národů posilovala národní sebevědomí Václav Matěj Kramerius - je hl. představitelme myšlenky výchovy přes knihu - Česká expedice (r. 1791) - nakladatelský a knihkupecký podnik, který vydával starší české knihy (Příhody Vratislava z Mitrovic) - byl zároveň vydavatelem novin - Schönfeldsé pražské noviny, Pražské poštovské noviny a Kramariusovy C. K. vlastenecké noviny Divadlo - 1738 - založení prvního stálého německého divadla v Kodcích (v tomto divadle byla r. 1771 hrána první česká hra Kníže Honzík) - 1783 - založeno Stavovské divadlo (německé) - nejprve se česky hrálo ve Stavovském divadle a později Václav Thám založil divdelní společnost, která vybudovala dřevěnou divadelní budovu, která se jmenovala Bouda (Koňský trh v Praze) - od r. 1786 - 89 a hrálo se pouze česky - Hry:   a) Vlastenecké hry z národních dějin (Vlasta a Šárka, Břetislav a Jitka)             b) Frašky z Pražského prostředí (Prokop Šedivý - Masné krámy, Pražští sládci)             c) Překlady klasických her (Shakespeare)             - většina her byla podle německých vzorů - po ukončení činnosti v Boudě se hrály české hry u Hybernů - české divadelní hry se začaly hrát pravidelně až ve 20. letech 19. století Poezie v době počátku národního obrození - snaha o povznesení domácí literatury na úroveň západní Evropy se projevuje nejprve v poezii - 1775 - první pokus o vytvoření novočeské poezie - Básně v řeči vázané (Václav Thám - vydavatel, přispivatel) - dvoudílný sborník (almanach) - různí autoři - obsahuje starší básně a anakreonské básně Antonín Jaroslav Puchmajer - stál v čele básnické skupiny Puchmajerova družina, která vydala 5. almanachů v letech 1795 - 1814 - Sebrání bášní a zpěvů, Nové básně - almanachy - Šebastina Hruškovský - Děvín - Puchmajerova básnická družina je považována za 1. novočeskou básnickou školu       a) družina je spojena vlasteneckým programem       b) je spojena i formálním cílem (pěstovaný sylabotonický verš) 2. fáze národního obrození - od počátku 19. století do konce 20. let 19. století - generace, která nastupuje na počátku 19. století je ofenzivnější než generace dobrovského - cíle, které si klade nejsou jenom jazykové, ale:   a) chce pěstovat vědeckou literaturu v češtině                                                                            b) chce vytvořit umělecky náročnou poezii - Vypracování básnického a odborného jazyka - pro splnění tohoto cíle bylo potřebné rozšířit slovní zásobu tak, aby se mohla stát základem nové české vědecké literatury (nové pojmy, odborné termíny) Josef Jungman - byl profesorem na gymnásiu v Litoměřicích a pak v Praze - zabýval se překladatelskou činností např. John Milton - Ztracený ráj - překládal z němčiny, ruštiny a někdy i z francouzštiny - sestavil pěti dílný slovník Česko - Německý - Historie literatury české (je to po Dobrovském druhý pokus o sousledný obraz vývoje české literatury) - Slovesnost (učebnice pro gymnásia - teorie literatury a slovesná čítanka) - porovnání s Dobrovským:       a) Dobrovský píše v německém jazyce a vrchol českých dějin umístil do starší doby       b) Jungman píše česky a vchol českých dějin umístil do národního obrození (počátek nové epochy) - Jungmanovo družina - skupina spisovatelů a vědců, která pomáhala Jungmanovi při vědecké práci Antonín Marek - básník, který pomáhal s vytvářením českých odborných výrazů Jan Svatopluk Presl - Názvosloví v botanice Karel Bořivoj Presl - Názvosloví v mineralogii a chemii Rukopisy - na počátku 19. století velmi těžce nesli někteří vlastenci, že v naší literatuře chybí národní hrdinská poezie - v letech 1817 a 1818 se objevily dva sborníky větších básnických skladeb - Rukopis Královédvorský (byl nalezen ve Dvoře Králové a měl pocházet ze 13. století a obsahoval oslavné básně vítězů bojů nad nepřáteli) - obsahuje tyto skladby - Záboj a Slavoj, Čestmír, Oldřich a Boleslav - tento rukopis byl přijat velmi kladně hlavně kvůli vlastenectví (později se prokázalo, že se jedná o podvrh) - Rukopis Zelenohorský (měl být napsán přibližně v 9. století a obsahoval zlomek básně o staročeském sněmu a skladbu Libušin soud - za autory obou rukopisů byli považováni Václav Hanka a Josef Linda a) Záporný význam - idealizace nejslavnějších českých dějin b) Kladný význam - vznik významných uměleckých děl                             - hudba - Bedřich Smetana - Libuše                             - obrazy a sochy - Mánes, Aleš, Myslbek Obraz minulosti v literatuře František Palacký - pocházel z Valašska - spolu s Pavlem Josefem Šafaříkem napsali na Slovensku spis, který se jmenoval Počátkové českého básnictví, obvzláště prozódie - stává se redaktorem Časopis českého muzea a později byl jmenován zemským historiografem - Dějiny národa českého v Čechách i v Moravě (nejprve v němčině, později i česky) - zahrnuje období od nejstarších českých dějin do r. 1526 - nejvýznamnějším obdobím dějin je husitství - základní myšlenkou dějin je zápas mezi německým a slovanským živlem - v díle je patrná značná idealizace nejstarších dějin (vliv rukopisů) - politická činnost: - r. 1848 - na všeslovanském sjezdu hlásal myšlenky tzv. austroslavismu (stoupenců názoru, že pro budoucnost českého národa je nutné Rakousko v podobě federace) - po r. 1860 opouští myšlenku federace a jako vůdce konzervativní strany bojoval za české ústavní právo - patřil mezi nejvýznačnější osoby českého národa 19. století Pavel Josef Šafařík - působil jako profesor na selském gymnásiu v Novém Sadu, pocházel však ze Slovenska - později pracoval jako ředitel univerzitní knihovny v Praze - Slovanské starožitnosti (v tomto díle se zabýval nejstaršími slovanskými dějinami do konce 10. století) Jan Kolár - původem byl slovák a narodil se v Mošovce na středním Slovensku - později odešel do Jeny, kde ukončil vyšší teologické vzdělání - později odešel do Pešti a stal se evangelickým kazatelem, po té odešel do Vídně, ke se stal profesorem slovanské archeologie - Básně (hlavní tématikou je láska k Míně) - Báseň (Obsahovala 150 znělek rozdělených do 3. oddílů podle slovanských řek Sála, Labe, Dunaj. Byla doplněna o předzpěv a v ní jsou začleněny verše ze sbírky básně) František Ladislav Čelakovský - narodil se ve Strakonicích jako syn tesaře - začal studovat filozofii v Praze a později v Českých Budějovicích, ale byl vyloučen, protože četl Husovu Postilu - stal se vychovatelem ve šlechtických rodinách a od r. 1834 se stal redaktorem Pražských novin, ale byl propuštěn, protože v jednom ze svých článků kritizoval ruského cara - nastoupil jako profesor slavistiky ve Wroclawi a na sklonku života se vrátil do Prahy a) činnost sběratelská - Slovanská národní píseň (3.díly) - Mudrosloví národa slovankého v příslových b) Básnická činnost (ohlasová poezie) - je propojení kolektivního myšlení jednotlivých slovanských národů s vlastní tvorbou - Ohlasy písní ruských (vznikly pod vlivem vítězství nad Napoleonem. Rusko je vzorem a nadějí pro český národ) - Ilja Muromec (ruský národní hrdina v boji proti Turkům) - Velká Panychida (o bitvě u Moskvy) - Rusové na Dunaji - v této sbírce se objevují hrdinské zpěvy (obdoba bylin) a lyrické básně, které zobrazují život ruského národa - Ohlas písní českých - odlišnosti:   1) nejsou to hrdinské básně                       2) velmi často se objevují satirické básně                       3) objevují se alegorické básně s tématikou sociální a politickou (Cikánova píšťalka)                       4) objevuje se první česká balada (Toman a lesní panna) Divadlo 20. let: Charakteristika: pravidelné začlenění českých her ve Stavovském divadle Jan Nepomuk Štěpánek - Čech a němec (situační komedie) - Obležení Prahy od Švédů - Osvobození vlasti nebo korutané v čechách (tyto hry jsou historické podle dobového schématu) Václav Kliment Klicpera - byl profesorem na gymnásiu v Hradci Králové a v Praze - tématika jeho her: historické hry, pohádkové hry a hry ze současnosti - hry ze současnoti - Divotvorný klobouk - Rohovín čtverrohý - Každý něco pro vlast - historické hry - Jan za chrta dán - Blaník