Počátky písemnictví na našem území Autor: Jiří Pravda Počátky písemnictví na našem území Autor: Jiří Pravda - od poloviny devátého století do počátku patnáctého století - počátky České literatury jsou spojeny s Velkou Moravou, kam byl vyslán z Byzance dvorský učenec Konstantin a jeho bratr Metoděj (r. 863) - v čele Velkomoravské říše byl v té době kníže Rastislav = Byzantský císař Michal III. - Věrozvěsti založili: a) slovanské písmo Hlaholice (z malé řecké abecedy) - Cyrilice (pozdější azbuka) b) slovanský církevní jazyk - Staroslověnština - první písemné památky ve Staroslověnském jazyce jsou pouze s náboženskou tématikou - staroslověnská díla: - Kyjevské listy (jediný staroslověnský text z období Velké Moravy) - dochovaly se v původní podobě = nejstarší a) bohoslužebné knihy: - Proglas - veršovaná předmluva k evangéliu - Paterik - knihy otců = vyprávění o mniších a poustevnících b) právnické památky: - Zákon sudnyj ljudem - soudní zákoník pro laiky - Nomokánon - sbírka církevních předpisů - po smrti Konstantina a Metoděje se oběvují dvě díla, která vytvořili žáci obou věrozvěstů - Život Konstantinův - Život Metodějův - jsou to vrcholná díla staroslověnské literatury - v obou dílech je důležitá obrana díla Konstantina a Metoděje a zároveň jsou obranou staroslověnského jazyka a slovanského obřadu církevního Desáté až jedenácté století: - přechod od literatury staroslověnské k latinské - po rozpadu Velkomoravské říše = sjednocení Českého státu (Přemyslovského), došlo k vyvraždění Slavníkovců (r. 995) - nejprve se v Českém státě udržuje staroslověnština, která je později zatlačována latinou Staroslověnské památky na území Českého státu: - Život sv. Ludmily - Život sv. Václava - staroslověnština přežívá v Sázavském klášteře (zal. 1032) Latinská literatura: - v r. 973 bylo v Praze zřízeno biskupství - v latinském jazyce se objevují legendy ze života svatého Václava a svaté Ludmily - nejznámnější: - Kristianova legenda - Život a umučení sv. Václava a jeho báby sv. Ludmily (Křišťan) - vznikají různé legendy o sv. Václavu Počátky češtiny: - Hospodina, pomyluj ny Převaha latiny a pronikání češtiny - počátek dvanáctého století do poloviny třináctého století - v tomto období se nadále šíří legendy: - VITA minor (Legenda o sv. Prokopu) - na legendy navazují v pozdější době kroniky - tyto kroniky opouští ryze církevní tématiku Kosmas (1045 - 1125) - Kosmova kronika (Chronica Boemorum) - Zdroje kosmovy kroniky: a) pověsti, legendy, byliny (podle Kosmi je to vyprávění starců) b) vypravování událostí, které prožili starší lidé než byl Kosmas c) události, které prožil sám autor - v této kronice se Kosmas nezmiňuje o období staroslověnském (přiklání se k západnímu náboženství) - v kronice se objevují bohemika (česká slova v latinském textu) - v kosmově kronice se objevuje názor, podporující církev a mnohdy se tam objevuje i kritika panovníka a často se rozchází s názory feudálů - dílo je psáno ve veršované próze - Pokračovatelé kosmovi: - Kosmas měl mnoho prokračovatelů, ale žádný z nich nedosáhl patřičné úrovně - kanovník Vyšehradský (1126 - 1132) - mnich Sázavský - do kosmovi kroniky přidal vypravování o sázavském klášteře a tedy i o staroslověnské kultuře - pronikání češtiny: - glosy - vpisy do latinských rukopisů, poznámky a překlady - Svatý Václave Vznik česky psané literatury - první česky psaná věta je v zakládací listině litoměřické kapituly a je z poloviny 12. století - na našem území se rozvíjí gotická kultura - Alexandreis - vznik na přelomu 13. a 14. století - dílo psané česky a hl. postavou je Alexandr Veliký Makedonský - je zobrazen jako ideál feduálního panovníka - velmi připomíná poslední přemyslovce - dílo je dochované ve zlomcích - Dalimilova kronika: - vznik počátkem 14. Století - Charakteristika: - začíná stavbou babylónské věže a končí v r. 1314 - nedrží se historických pramenů, historická fakta pozměňuje - v kronice jsou sledovány osudy českých panovníků - projevují se i zájmy nižší šlechty - v díle se projevuje vlastenctví (je zaměřeno proti Lucemburkům) - je psána ve volném verši Karel IV. (1316 - 1378) - na český trůn nastoupil v r. 1347 - význam: a) založení univerzity (r. 1348) b) výstavba pražského hradu (Chrám svatého Víta) c) výstavba nového města pražského d) výstavba kamenného mostu přes Vltavu - tvorba Karla IV.: Vita Caroli quarti - v době vlády Karla IV. se upevňuje moc církve a tím vznikají problémy s ostatními společenskými vrstvami - nenávist chudých vrstev vyplývala z vykořisťování církevními poplatky (desátky, odpustky, zpovědi) - v době vlády Karla IV. se projevují první náznaky nespokojenosti s postavením církve (majetek, odpustky) - Drama v době Karla IV.: 1) první divadelní hry vznikaly z her církevních (většinou z velikonočních) - Mastičkář - komický výjev, kde předvádí sluha zázračnou mast - vychází se ze scény z bible (vzkříšení Izáka nebo Krista) - komičnost scény je v tom, že jeden druhému namažou na zadek tekuté kvasnice - v této hře poprvé promlouvá příslušník neprivilegované- ho stavu (sluha) - SATIRA: Literární nebo jiné umělecké dílo kritizující lidské nebo společenské nedostatky zžíravým vtipem 2) žákovská poezie - Píseň veselé chudiny - ve skladbě se objevuje šibeniční humor - Podkoní a žák - srovnání formou sporu mezi žákem a panským sluhou 3) sociální satira - Hradecký rukopis - desatero kazanie božie - sedm satir o řemeslnících a konšelích - v hradeckém rukopise je kromě satir i bajka O lišce a džbánu 4) Rytířské eposy - Tristan a Isolda - Trojánská kornika (Trója je zde líčena jako středověké město) - první česky tištěná kniha - r. 1468 5) filozofická próza - Tkadleček - nejnáročnější prozaická skladba staročeské literatury - alegorická prozaická skladba, jedná se o spor milence s neštěstím, které mu vzalo milou druhá polovina 14. stol. - světská lyrická poezie 1) Měj se dobře, srdéčko 2) Závišova píseň - Charakteristické žánry tohoto období: - legenda - kronika - autobiografie - fraška - středověká satira (žákovská poezie) Literatura předhusitská a husitská - na konci 13. století vrcholí moc církve, což vede k vnitřnímu úpadku - DVOJPAPEŽSTVÍ - současně se začínají objevovat snahy o nápravě církve a) lidové sekty b) kazatelé (františkánský řád) - Předchůdci husovi: a) Učení kazatelé - vzdělaní na univerzitě - vzdělanci - psali většinou latinsky - Konrád Waldhauzer - do Prahy pozván Karlem IV., němec - Matěj z Janova b) Lidový kazatelé - Jan Milíč z Kroměříže - žáci Jana Milíče z Kroměříže nechali postavit Kaply Betlémskou - r. 1391 Tomáš Štítný ze Štítného - narodil se na tvrzi Štítný u Žirovnice v jižních Čechách - studoval v Praze univerzitu, ale nedostudoval - vrátil se domů - Dílo: - původně psal pro své děti, později se obracel k širšímu okruhu čtenářů - Knížky šestery o obecných věcech křesťanských - sborník poučení o věcech, které se týkají dokonalého křesťanského života - Traktáty - poučení o věcech náboženských - Traktát hospodářovi, hospodinovi a čeledi - Řeči besední - Řeči sváteční a nedělní Jan Hus (1371 - 1415) - narodil se v městečku Husinec a vystudoval Pražskou univerzitu - r. 1400 - univerzitní profesor a vysvěcen na kněze - r. 1402 - kazatel v kapli Betlémské - r. 1409 - rektor Pražské univerzity - Dílo: a) Latinské spisy - latinsky psaná díla byla určena učencům a papežovi - De ecclesia - nejdůležitější dílo 1) příslušníkem církve je pouze ten, kdo nespáchal těžký hřích 2) hlavou církve není papež, ale Ježíš Kristus (papež si přisvojuje některé věci, které mu nenáleží) 3) křesťan není povinnen poslouchat papežova nařízení, pokud jsou v rozporu s biblí 4) každý křesťan má právo kontrolavat papeže a jeho nařízení b) České spisy - byly určeny široké veřejnosti - Knížky o svatokupectví - tvrdá kritika církve (odpustky) - Dcerka - krátký epos o životě správné ženy - Výklad viery, desatera a páteře - páteř - modlitba otčenáš - viera - modlitba - vyznání víry - uvedl do chrámů české duchovní písně - O šesti bludiech - nejdříve latinsky později česky - Postila - sbírka kázání, ale nejedná se pouze o souhrn kázání (zpracováno literárně) Péče o Český jazyk a) odstraňování zastaralých mluvnických výrazů b) pokus o zjednodušení pravopisu (diakritický pravopis) - místo staršího pravopisu zpřežkového se snažil zavádět pravopis diakritický (nabodeníčka) (ie, aa) - O pravopise Českém (De ortografia bohemia) - Husovy listy - kolovaly v opisech a Hus tímto vytvořil nový literární druh - List - promluva ke čtenáři, která je zaměřena na nějaký konrétní problém a cílem listu je působení na čtenáře Jan Želivský - kazatel, který patřil mezi radikální husitské křídlo - červenec 1419 - pražská defenestrace - počátky husitských válek - r. 1422 - poprava Jana Želivského - otupení nejradikálnějších husitů Husitské války v literatuře - Vavřinec z Březové - patřil k umírněnému křídlu husitů - Husitská kronika - Píseň přeslavné koruny České (oslava vítězství u Domažlic) - u dalších děl není znám autor - Budišínský rukopis - Jistebnický kancionál - Jan Žižka z Trocnova - autor Vojenského řádu (husitského) Období polipanské - od 30 do 60 let 15. století - Jiří z Poděbrad se snažil o urovnání vztahů mezi ultrakvisty (podobojí) a katolíky, proto vystupoval proti radikálním silám husitů a později i proti Jednotě bratrské a) Literární polemika b) Zábavná literatura - Petr Chelčický - pocházel z Chelčic u Vodňan a vzděláním byl samouk - O trojím lidu - kritizuje rozdělení společnosti na tři stavy (kněžský, rytířský, robotný) - Sieť viery pravé - kritizuje hromadění majetku církví - dílo bylo napsáno v době vítězných husitských válek, ale na rozdíl od jiných autorů nesouhlasí s husity - je prori jakékoli formě násilí - z myšlenek Petra Chelčického se začíná formovat nová církev - Jednota bratrská - byla založena r. 1458 v Kunvaldě a základem jejího učení je bible - dělí se na dva směry: - Filipici (podporují vzdělání) - Mizomusové (proti vzdělání Literatura v době Jiřího z Poděbrad - Václav Šašek z Biřkova - Deník o putování pana Lva z Rožmitálu a Blatné z Čech až nakonec světa - Jan z Rabštejna - Dialogus